Ekonomika představuje pátý rozměr našeho bytí, a tato pravda je platná téměř od nepaměti. V našich předchozích článcích některé údaje o nákladech či výnosech uvádíme. Například, že plánovaná cena přestavby předovky M 1856 na zadovku typ Krnka 1869 byla 6,- rublů, ve skutečnosti se žádná z oficiálních zbrojovek nedostala pod 12,- rublů. Jinde jsme počítali, kolik asi mohl Sylvestr Krnka ušetřit před návratem do vlasti roku 1871, a odhad byl cca 34.000,- rublů. V souvislosti s nemovitostmi Sylvestra Krnky jsme uváděli jejich ceny a velikosti půjček, které byly jištěny právě těmito nemovitostmi.
Ukázalo se, že pozorným a všímavým čtenářkám a čtenářům chybí porovnání uváděných cen s pověstným „spotřebním košem“, tedy běžnými výdaji v běžném životě, které jsou kryty běžným zaměstnáním.
Předkládáme našim čtenářům přehled o mzdách podle různých profesí, včetně vývoje mezd, v čase Sylvestra Krnky v carském Rusku. K nim jsou uvedeny i ceny běžných potravin a dalších předmětů denní potřeby a oblečení. Získaná statistická data se týkají i konce 19. a začátku 20. století. Tím se také dovídáme o cenách lístků do biografu anebo kolik bylo nutno našetřit na koupi nového automobilu.
Přesnosti uváděným údajům by prospělo, kdyby partnerem pro článek byl třeba „Carský statistický úřad Jeho Veličenstva“ pracující s jednotnou metodikou sběru a hodnocení dat. Tak tomu bohužel není, nebylo a být ani nemohlo, proto nezbývá než doufat, že postupně z různých veřejných zdrojů získané údaje jsou věrným a poctivým obrazem popisované ruské historie, jejíž součástí byl i český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka. Poděkování za pomoc při sběru a hodnocení údajů patří panu Volodimiru Pysarenkovi, podporovateli spolku Sylvestr Krnka, z. s.
Příjmy z běžné pracovní mzdy, naturální příplatky, více či méně pravidelné určité prémie, příplatky za přesčasovou práci tvoří všechny zdroje, které budou dále uváděny v tabulkách. Údaje byly zjišťovány z různých veřejných zdrojů na internetu. Jejich věrohodnost byla ověřena srovnáváním podobných údajů z jiných otevřených zdrojů, přesto nelze zaručit jejich bezvýhradní přesnost.
Pravidelná mzda (po relativně dlouhou dobu – měsíce a více) bývala zřídka, byla spíše výjimkou. Častější byly denní mzdy či příjmy ze smluvního krátkodobého vztahu, a tedy mzda za skutečně odpracované dny. Tyto způsoby vyplácení mezd lze nalézt v téměř všech velkých továrnách a mnohem pravděpodobnější je aplikace v továrnách se strojírenskou výrobou. Nejčastější formou odměny byla úkolová mzda (za počet kusů, za množství obdělané půdy, délku výkopu atd.).
Denní mzda pracujících ve stavebnictví, Petrohrad, 1859 – 1913, v kopějkách/den (fond roční pracovní doby byl 288 dní a 12 hodin denně “čisté” práce).
| Profese | 1859 – 1860 | 1861 – 1865 | 1866 – 1870 | 1871 – 1875 | 1876 – 1880 | 1881 – 1885 | 1886 – 1890 | 1891 – 1895 | 1896 – 1900 | 1901 – 1905 | 1906 – 1910 | 1911 – 1913 |
| Truhlář | 121 | 101 | 104 | 104 | 105 | 122 | 120 | 137 | 143 | 180 | 187 | 215 |
| Zámečník | 130 | 107 | 101 | 104 | 110 | 128 | 125 | 137 | 153 | 174 | 198 | 253 |
| Štukatér | 106 | 94 | 92 | 89 | 100 | 119 | 113 | 134 | 151 | 151 | 150 | 191 |
| Malíř pokojů | 106 | 94 | 90 | 84 | 107 | 111 | 108 | 129 | 141 | 143 | 153 | 187 |
| Kameník | 112 | 102 | 96 | 100 | 104 | 117 | 103 | 121 | 136 | 135 | 139 | 183 |
| Tesař | 95 | 91 | 85 | 93 | 116 | 114 | 106 | 121 | 127 | 139 | 153 | 177 |
| Manuální pracovník | 65 | 68 | 68 | 66 | 72 | 67 | 72 | 78 | 78 | 90 | 92 | 115 |
| Průměr za 7 uvedených profesí | 105 | 94 | 91 | 91 | 102 | 111 | 107 | 122 | 133 | 145 | 153 | 189 |
| Vývoj mezd v období 1859 – 1913, základem 100% jsou roky 1859 – 1860 | ||||||||||||
| Profese | 1859 – 1860 | 1861 – 1865 | 1866 – 1870 | 1871 – 1875 | 1876 – 1880 | 1881 – 1885 | 1886 – 1890 | 1891 – 1895 | 1896 – 1900 | 1901 – 1905 | 1906 – 1910 | 1911 – 1913 |
| Truhlář | 100,0 | 83,5 | 86,0 | 86,0 | 86,8 | 100,8 | 99,2 | 113,2 | 118,2 | 148,8 | 154,5 | 177,7 |
| Zámečník | 100,0 | 82,3 | 77,7 | 80,0 | 84,6 | 98,5 | 96,2 | 105,4 | 117,7 | 133,8 | 152,3 | 194,6 |
| Štukatér | 100,0 | 88,7 | 86,8 | 84,0 | 94,3 | 112,3 | 106,6 | 126,4 | 142,5 | 142,5 | 141,5 | 180,2 |
| Malíř pokojů | 100,0 | 88,7 | 84,9 | 79,2 | 100,9 | 104,7 | 101,9 | 121,7 | 133,0 | 134,9 | 144,3 | 176,4 |
| Kameník | 100,0 | 91,1 | 85,7 | 89,3 | 92,9 | 104,5 | 92,0 | 108,0 | 121,4 | 120,5 | 124,1 | 163,4 |
| Tesař | 100,0 | 95,8 | 89,5 | 97,9 | 122,1 | 120,0 | 111,6 | 127,4 | 133,7 | 146,3 | 161,0 | 186,3 |
| Manuální pracovník | 100,0 | 104,6 | 104,6 | 101,5 | 110,8 | 103,1 | 110,8 | 120,0 | 120,0 | 138,5 | 141,5 | 176,9 |
| Průměr za 7 uvedených profesí | 100,0 | 89,5 | 86,7 | 86,7 | 97,1 | 105,7 | 101,9 | 116,2 | 126,7 | 138,1 | 145,7 | 180,0 |
Jak vidno, vývoj mezd kolísal v závislosti na stavu hospodářství a jejich trvalý nárůst lze zaznamenat až na přelomu 19. a 20. století.
Ruským armádním důstojníkům byla nastavena mzda v té době hodně vysoko. Základní mzda (podle hodnosti) byla doplněna příplatkem na ubytování (podle hodnosti, města a rodinné situace) a stravným (podle vykonávané funkce).
Platy ruských armádních důstojníků v polovině 19. století, v rublech ročně:
| Hodnost | 1841 г. | 1859 г. |
| polní generál | ? | 1.695 |
| generál-nadporučík | ? | 1.356 |
| generál-major | ? | 1.017 |
| plukovník | 561 | 687 |
| podplukovník | 419 | 531 |
| major | 366 | 441 |
| kapitán | 307 | 366 |
| štábní kapitán | 283 | 339 |
| poručík | 239 | 312 |
| podporučík | 224 | 294 |
| praporčík | 210 | 276 |
Paušální poplatky na úhradu nákladů na bydlení v oblasti, kde působili ruští armádní důstojníci: například v Petrohradu nižší důstojníci dostávali za rok 114,- rublů, ve Vilně 168,- rublů, na Kavkaze v kategorii ženatí 246,- rublů, svobodní 162,- rublů. Štábní důstojníci dostávali 284,- rublů, generálové podle hodnosti od 857,- do 1000,- rublů za rok.
Stravné v té době bylo vypláceno ruským armádním velitelům jednotek podle funkčního zařazení: velitel vojenského okruhu obdržel 3.500,- rublů ročně, velitel divize 1.961,- rublů, velitel dělostřelecké brigády 1.500,- rublů, velitel pluku, velitel praporu od 980 do 280,- rublů, velitel roty 138,- rublů. V roce 1866 se v carské armádě důstojníkům a dalším vojenským činitelům začaly proplácet denní dávky (diety), pokud byli vzdáleni z posádek tři a více dnů: 2,50 rublů pro generály, 1,50 rublů štábním důstojníkům a 0,75 rublů velícím důstojníkům v táborech. V roce 1868 bylo dovoleno dát jednorázově k platu 100,- rublů všem nižším důstojníkům armády pěchoty a střeleckých brigád.
Roční platy námořních důstojníků v roce 1855 se liší výrazně podle charakteru služeb. V té době bylo základní rozdělení na:
1) službu na pobřeží a v Baltském a Černém moři (více jak 90% všech námořních důstojníků),
2) na vnitrozemské plavby a Kaspické moře,
3) pro zahraniční vzdálené plavby, Tichý oceán a podobně.
Platy carských námořních důstojníků v polovině 19 století (rublů ročně):
| Hodnost | Pobřežní služba,Baltské a Černé moře | Vnitrozemské plavby aKaspické moře | Vzdálené plavby,Tichý oceán |
| Admirál | 3.528 | 7.488 | 11.820 |
| Viceadmirál | 2.628 | 5.040 | 7.524 |
| Kontraadmirál | 1.980 | 3.672 | 5.400 |
| Kapitán 1. stupně | 1.080 | 2.088 | 3.132 |
| Kapitán 2. stupně | 900 | 1.548 | 2.268 |
| Korvetní kapitán | 774 | 1.152 | 1.980 |
| Nadporučík | 576 | 900 | 1.296 |
| Poručík | 468 | 756 | 1.116 |
| Sbor praporčíků a podporučíků v přímém výkonu služby | 432 | 720 | 1.080 |
Všichni vojáci měli ze zákona povinné srážky ze mzdy. U vyšších důstojníků byl odvod 1 % na hospitalizaci, 1,5 % na léky a 6 % na pojistnou pokladnu. Nižší důstojníci měli srážky ze zákona ve výši 2 % na hospitalizaci a zdravotnické potřeby. Ostatní vojáci odváděli z platu povinně 1 % na hospitalizaci a zdravotnické potřeby.
Mzdy je vždy potřeba srovnávat se životními náklady v hodnocené době. Proto následující tabulka ukazuje mzdu ve vybraných profesích a náklady na základní potraviny.
Průměrné ceny v letech 1853 – 1910 za mouku, chleba a brambory, včetně denních mezd pracovníků ve stavebnictví v Petrohradě, v kopějkách
| Rok | Cena mouky | Cena pšeničného chleba | Cena brambor | Mzda zaměstnanců za jeden den | ||||||||
| pšeničná za 5 pudů [82 kg][1] | žitná za 9 pudů[147 kg] | chutný chléb vyšší kvality za funt [0,41kg]1 | obyčejný chléb za funt [0,41kg] | pud [16,38 kg] | Kameník | Malíř pokojů | Tesař | Zámečník | Truhlář | Manuální pracovník | Štukatér | |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 1853 | 505 | 572 | 32 | 94 | 96 | 81 | 138 | 90 | 50 | 84 | ||
| 1854 | 389 | 510 | 88 | 90 | 87 | 102 | 94 | 53 | 85 | |||
| 1855 | 390 | 501 | 80 | 75 | 73 | 100 | 78 | 49 | 69 | |||
| 1856 | 537 | 543 | 86 | 78 | 80 | 104 | 90 | 51 | 71 | |||
| 1857 | 629 | 646 | 81 | 74 | 75 | 102 | 90 | 45 | 63 | |||
| 1858 | 552 | 600 | 76 | 72 | 68 | 100 | 61 | 41 | 60 | |||
| 1859 | 497 | 582 | 91 | 94 | 89 | 112 | 102 | 62 | 85 | |||
| 1860 | 540 | 621 | 133 | 119 | 101 | 147 | 140 | 67 | 127 | |||
| 1861 | 612 | 716 | 4,0 | 1,8 | 43 | 130 | 121 | 102 | 161 | 126 | 72 | 133 |
| 1862 | 577 | 875 | 4,0 | 2,1 | 95 | 85 | 84 | 87 | 82 | 62 | 79 | |
| 1863 | 537 | 779 | 3,6 | 1,8 | 109 | 90 | 89 | 100 | 95 | 74 | 86 | |
| 1864 | 562 | 629 | 3,5 | 1,5 | 92 | 88 | 93 | 92 | 101 | 66 | 85 | |
| 1865 | 592 | 660 | 3,5 | 1,5 | 85 | 88 | 86 | 93 | 99 | 64 | 89 | |
| 1866 | 627 | 730 | 3,6 | 1,5 | 91 | 81 | 76 | 95 | 99 | 62 | 76 | |
| 1867 | 683 | 836 | 4,0 | 1,8 | 94 | 88 | 83 | 99 | 106 | 73 | 87 | |
| 1868 | 773 | 1102 | 4,1 | 2,6 | 93 | 86 | 81 | 97 | 98 | 63 | 82 | |
| 1869 | 671 | 919 | 4,0 | 2,2 | 105 | 96 | 91 | 100 | 105 | 70 | 101 | |
| 1870 | 565 | 719 | 4,0 | 2,2 | 32 | 99 | 97 | 95 | 115 | 112 | 71 | 113 |
| 1871 | 596 | 712 | 4,0 | 2,3 | 98 | 80 | 81 | 100 | 100 | 63 | 68 | |
| 1872 | 746 | 761 | 4,0 | 2,2 | 99 | 68 | 90 | 107 | 107 | 62 | 74 | |
| 1873 | 762 | 737 | 4,0 | 2,2 | 101 | 72 | 90 | 110 | 112 | 68 | 80 | |
| 1874 | 679 | 786 | 4,0 | 2,2 | 98 | 96 | 96 | 103 | 103 | 67 | 112 | |
| 1875 | 575 | 723 | 4,0 | 2,2 | 102 | 104 | 107 | 100 | 100 | 70 | 109 | |
| 1876 | 658 | 715 | 4,0 | 2,2 | 105 | 106 | 117 | 100 | 100 | 80 | 105 | |
| 1877 | 658 | 782 | 4,0 | 2,3 | 100 | 100 | 110 | 100 | 100 | 66 | 100 | |
| 1878 | 850 | 975 | 4,0 | 2,7 | 100 | 100 | 110 | 100 | 100 | 64 | 90 | |
| 1879 | 762 | 860 | 4,0 | 2,6 | 100 | 100 | 113 | 100 | 104 | 70 | 95 | |
| 1880 | 980 | 1200 | 4,6 | 2,9 | 31,8 | 117 | 130 | 128 | 148 | 121 | 79 | 111 |
| 1881 | 1145 | 1415 | 6,6 | 3,3 | 109 | 124 | 117 | 140 | 127 | 70 | 126 | |
| 1882 | 905 | 866 | 5,7 | 2,8 | 126 | 106 | 121 | 138 | 128 | 68 | 133 | |
| 1883 | 758 | 960 | 5,0 | 2,5 | 131 | 108 | 122 | 119 | 120 | 65 | 120 | |
| 1884 | 675 | 969 | 5,0 | 2,5 | 113 | 106 | 105 | 125 | 118 | 65 | 110 | |
| 1885 | 683 | 877 | 5,0 | 2,5 | 108 | 110 | 107 | 120 | 117 | 67 | 105 | |
| 1886 | 643 | 737 | 5,0 | 2,0 | 82 | 79 | 93 | 114 | 108 | 64 | 86 | |
| 1887 | 571 | 628 | 4,8 | 1,9 | 93 | 97 | 93 | 116 | 107 | 71 | 98 | |
| 1888 | 516 | 644 | 4,0 | 1,7 | 112 | 102 | 112 | 122 | 120 | 73 | 119 | |
| 1889 | 513 | 784 | 4,0 | 1,7 | 112 | 130 | 117 | 136 | 135 | 75 | 131 | |
| 1890 | 600 | 804 | 4,0 | 1,9 | 32 | 117 | 131 | 117 | 137 | 131 | 79 | 129 |
| 1891 | 749 | 1104 | 5,3 | 2,4 | 118 | 131 | 120 | 137 | 135 | 81 | 131 | |
| 1892 | 862 | 1221 | 5,1 | 2,7 | 122 | 134 | 121 | 138 | 137 | 77 | 133 | |
| 1893 | 708 | 894 | 5,0 | 2,3 | 122 | 129 | 124 | 137 | 138 | 77 | 136 | |
| 1894 | 585 | 656 | 4,8 | 2,0 | 121 | 125 | 121 | 137 | 137 | 77 | 134 | |
| 1895 | 552 | 615 | 4,0 | 1,7 | 123 | 127 | 121 | 137 | 136 | 77 | 138 | |
| 1896 | 521 | 563 | 4,0 | 1,7 | 133 | 139 | 121 | 134 | 138 | 77 | 133 | |
| 1897 | 624 | 640 | 4,0 | 1,8 | 132 | 132 | 119 | 139 | 128 | 77 | 135 | |
| 1898 | 692 | 820 | 4,0 | 2,0 | 146 | 151 | 135 | 154 | 149 | 77 | 162 | |
| 1899 | 700 | 856 | 4,0 | 2,0 | 149 | 155 | 140 | 162 | 159 | 80 | 177 | |
| 1900 | 679 | 755 | 4,0 | 2,0 | 48,8 | 122 | 127 | 119 | 176 | 141 | 81 | 147 |
| 1901 | 660 | 758 | 4,0 | 2,0 | 141 | 129 | 134 | 169 | 177 | 93 | 150 | |
| 1902 | 665 | 827 | 4,0 | 2,0 | 134 | 142 | 141 | 174 | 186 | 87 | 151 | |
| 1903 | 625 | 823 | 4,0 | 2,0 | 131 | 154 | 138 | 166 | 177 | 92 | 151 | |
| 1904 | 625 | 821 | 4,0 | 2,0 | 131 | 139 | 137 | 179 | 180 | 89 | 147 | |
| 1905 | 637 | 900 | 4,0 | 2,2 | 137 | 153 | 144 | 182 | 182 | 87 | 158 | |
| 1906 | 742 | 983 | 4,0 | 2,5 | 136 | 147 | 146 | 182 | 183 | 95 | 154 | |
| 1907 | 971 | 1208 | 4,2 | 2,9 | 139 | 161 | 163 | 204 | 196 | 93 | 151 | |
| 1908 | 1156 | 1187 | 5,0 | 3,0 | 132 | 147 | 158 | 195 | 186 | 89 | 146 | |
| 1909 | 1063 | 1070 | 5,0 | 3,0 | 146 | 160 | 157 | 211 | 192 | 95 | 150 | |
| 1910 | 926 | 957 | 5,0 | 2,6 | 48,9 | 144 | 148 | 143 | 197 | 177 | 89 | 151 |
Ceny vybraných potravin:
Černý chléb 400 g – 3 kopějky
Žitný chléb 400 g – 4 kopějky
Bílý chléb 300 g – 7 kopějek
Brambory, čerstvá sklizeň, 1 kg – 15 kopějek
Brambory staré, 1 kg – 5 kopějek
Mouka žitná, 1 kg – 6 kopějek
Mouka ovesná, 1 kg – 10 kopějek
Mouka pšeničná vyšší kvality, 1 kg – 24 kopějek
Mouka bramborová, 1 kg – 30 kopějek
Těstoviny jednoduché, 1 kg – 20 kopějek
Nudle z mouky vyšší kvality, 1 kg – 32 kopějek
Cukr písek 2. jakost, 1 kg – 25 kopějek
Cukr rafinovaný v kouskách, 1 kg – 60 kopějek
Tulský perník, 1 kg – 80 kopějek
Čokoládové bonbony, 1 kg – 300 kopějek
Kávová zrna, 1 kg – 200 kopějek
Čaj listový, 1 kg – 300 kopějek
Stolní sůl, 1 kg – 3 kopějky
Mléko čerstvé, 1 litr – 14 kopějek
Smetana tučná, 1 litr – 60 kopějek
Kysaná smetana, 1 litr – 80 kopějek
Tvaroh, 1 kg – 25 kopějek
Sýr „ruský“, 1 kg – 70 kopějek
Sýry „švýcarský“ a jiné zahraniční technologie, 1 kg – 140 kopějek
Máslo, 1 kg – 120 kopějek
Slunečnicový olej, 1 litr – 140 kopějek
Kuřecí maso, 1 kg – 80 kopějek
Tucet prvotřídních vajec – 25 kopějek
Telecí maso prvotřídní, svíčková, 1 kg – 70 kopějek
Hovězí plec, 1 kg – 45 kopějek
Vepřová krkovička, 1 kg – 30 kopějek
Ryba okoun čerstvý, 1 kg – 28 kopějek
Růžový losos mražený, 1 kg – 60 kopějek
Losos mražený, 1 kg – 80 kopějek
Jeseter mražený, 1 kg – 90 kopějek
Černý kaviár, 1 kg – 320 kopějek
Červený kaviár, 1 kg – 250 kopějek
Čerstvé zelí, 1 kg – 10 kopějek
Kysané zelí, 1 kg – 20 kopějek
Cibule, 1 kg – 5 kopějek
Mrkev, 1 kg – 8 kopějek
Rajčata prvotřídní, 1 kg – 45 kopějek.
Ceny vybraného zboží a služeb:
1) Náklady na vojenské uniformy, které si ruští důstojníci museli kupovat za své peníze sami:
Ceremoniální důstojnické boty – 20 rublů
Ceremoniální důstojnická uniforma – 70 rublů
Důstojnická čepice – 3 ruble
Hulánská čepice – 20 rublů
Čepice husarská štábní – 12 rublů
Epolety štábních důstojníků zlacené – 13 rublů
Ostruhy – 14 rublů
Dragounské a kozácké šavle – 15 rublů
Důstojnická brašna – 4 ruble
2) Oblečení pro civilní obyvatelstvo bylo mnohem levnější:
Tričko – 3 ruble
Úřednický pracovní oblek – 8 rublů
Dlouhý kabát – 15 rublů
Boty z hověziny – 5 rublů
Boty letní – 2 ruble
Harmonika – 7 rublů 50 kopějek
Gramofon – 40 rublů
Klavír známé značky – 200 rublů
Automobil bez doplňkového vybavení – 2.000 rublů
3) Primárním způsobem cestování v těchto letech byl kůň, který stál:
Tažný kůň – 100 rublů
Kůň pro práci v lomu – 70 rublů
Starý kůň na porážku na klobásy – 20 rublů
Dobrý kůň, se kterým je možno dobře reprezentovat – od 150 rublů
Dobrá dojná kráva – od 60 rublů
4) Za m² obytné plochy se měsíčně platilo 18-20 kopějek. Návštěva lékaře se platila 20 kopějek. Střední cena léků byla 10 kopějek. Vstupenky do biografu byly docela levné a stály 18-20 kopějek. Tím se dostáváme do začátku 20. století.
Uváděná velikost průměrné měsíční mzdy dělníků v letech 1884-1885, bez ohledu na jejich profesní zařazení, ale s předpokladem, že zaměstnanec obdržel celou mzdu v penězích. Údaje tedy nepočítají se situací, kde část mzdy vyplácí tovární prodejny ve formě potravin za ceny o 10 až 25 % dražší než v běžných obchodech! Takové praktiky byly prokázány v okresech Kolomenskoe, Serpuchov a Bronnick, a také v Moskevské oblasti.
| Kategorie pracovníků | Pravidelná mzda | Denní mzda | Mzda v úkole | V průměru |
| rublů/měs. | rublů/měs. | rublů/měs. | rublů/měs. | |
| Muži | 14,25 | 16,21 | 12,45 | 14,15 |
| Ženy | 7,05 | 7,22 | 10,82 | 10,35 |
| Mládež obou pohlaví | 6,80 | 7,34 | 7,43 | 7,27 |
| Nedospělí jedinci obou pohlaví | 4,90 | 5,76 | 4,92 | 5,08 |
Nejstarší průměrný roční plat založený na vlastních továrních statistikách byl nalezen pro rok 1890. S pomocí údajů z nejběžnějších 74 typů výrob v Rusku, definoval se průměrný roční výdělek jako 187 rublů 60 kopějek (fond pracovní doby 288 dní a 12 hodin denně „čisté“ práce). Nejvyšší hranice příjmů byla 606,- rublů, zatímco nejnižší byla 88 rublů 54 kopějek za rok. Průměr se měnil i podle umístění továrny. Průměr pro Petrohradskou gubernii činil 232,- rublů, pro Petrokovskou gubernii 188,- rublů a pro centrální oblasti (Moskva, Vladimir a sousední gubernie) 167,- rublů.
Nejlépe placené profese v té době byly: pracovníci elektráren – 485,- rublů ročně, techničtí pracovníci – 418,- rublů, obrábění kovů – 397,- rublů, naftaři – 367,- rublů, tiskaři – 390,- rublů. V nejhorší situaci pracovali lesní dělníci – 247,- rublů ročně, dělníci v cukrovarech – 114,- rublů, práce na zpracování lnu, konopí a juty – 170,- rublů, zpracování potravin a výroba mouky 159 -184,- rublů.
Nejzkušenější pracovníky v nejlepších závodech zaplatili dobře, v průměru vydělávali 30-40 rublů měsíčně. Stovky tisíc ruských pracovníků však vydělávaly v průměru od 9,50 až 20,- rublů měsíčně!
Mzdy pracovníků ve strojírenských továrnách v Petrohradě v letech 1884-1886-1913 (fond roční pracovní doby byl 288 dní a 12 hodin denně “čisté” práce).
Přibližný měsíční rozpočet svobodného pracujícího muže v Rusku koncem 19. století:
16,79 rublů – náklady na jídlo
5,43 rublů – náklady na nájem a bydlení (byt do 30 m²)
5,52 rublů – náklady na oděvy
1,55 rublů – náklady na hygienické potřeby
1,20 rublů – náklady na poštovné, poplatky a daně
1,70 rublů – náklady na duchovní a všeobecné potřeby
0,61 rublů – náklady na lékařské služby
2,04 rublů – náklady na tabák a alkohol
1,47 rublů – náklady ostatní
_________________________
36,31 rublů celkem za měsíc
Je jednoznačně vidět, že zdaleka ne všichni dosáhli na běžný rozpočet svobodného pracujícího muže! Navíc rozpočet neobsahuje položku „úspor pro horší časy“. Jen těžko si umíme dnes představit, jak obtížné ekonomické situaci pak musely čelit vícečetné rodiny s dětmi v době samoděržaví.
Závěrem článku o vývoji mezd, nákladů a cen pracujících ve druhé polovině 19. století v carském Rusku si připomeňme ekonomické postavení českého vynálezce a úspěšného puškaře Sylvestra Krnky. Ten se významným způsobem zasloužil o modernizaci výzbroje tehdejší ruské armády v oblasti ručních palných zbraní, a tím pádem i o její válečné či bojové úspěchy a tím o formování dějin Evropy. Například připomeňme vítěznou Rusko – tureckou válku 1877 až 1878 s definitivním koncem vlivu Turecka na evropský politický, kulturní a náboženský vývoj. Puška Krnka 1869 se stala v této válce ikonickou s přízviskem „zbraň svobody“.
Za zavedení pušky Krnka 1869 do výzbroje žádal samotný její konstruktér Sylvestr Krnka jednorázovou odměnu ve výši 25.000,- rublů, na kterou dostal 22. dubna 1869 šek od Výkonné komise.[2] Za zavedení výroby nábojů v Petrohradě a za svůj vynález způsobu výroby jednotného kovového náboje pro pušku Krnka 1869 pak dostal odměnu 2.000,- rublů, mzdu ve výši 2.573,- rublů a podíl na patentu ve výši 4.500,- rublů.2 Z hlediska osobní prestiže pro Sylvestra Krnku znamenalo udělení velké zlaté medaile s nákrční stuhou cara Alexandra II. za pušku Krnka 1869, a za náboje pak udělení Řádu sv. Stanislava 3. stupně víc, než uvedené finanční částky. Domněnka, že tím byl Sylvestr Krnka zabezpečen na mnoho let, nebyla pravdivá. Pokud použijeme garantovaný obsah stříbra v měně a srovnáme ruský rubl s rakousko-uherským zlatým v daném čase, získáme převod v podobě: 1,- rubl = 0,8845 zlatý, nebo 1,- zlatý = 1,13 rublů. Sylvestrova hotovost po návratu z Ruska činí asi 30.000,- zlatých. Ve skutečnosti je vynálezce koncem svého života zcela bez majetku, a je odkázán zejména na svého syna Emanuela. O příčinách a souvislostech ekonomického postavení Sylvestra Krnky v Čechách pojednávají jiné články na našem webu.
[1] Staroruské míry: 1 funt = 0,4095124 kg; 1 pud = 16,380496 kg
[2] Jan Skramoušský, Mýtus jménem Krnka, Ministerstvo obrany ČR – VHÚ Praha, 2016