Sylvestr Krnka

český puškař a vynálezce

Ohlédnutí za výstavou „Puškař Sylvestr Krnka a jeho volyňský vynález“.

publikováno: March 30, 2021

Je to již půl roku od skončení unikátní výstavy, která jako první ukázala veřejnosti rozsah díla Sylvestra Krnky. Jak výstava byla úspěšná, tak i měla osudovou nepřízeň v podobě pandemických opatření a omezení její přístupnosti. Rádi bychom proto tímto ohlédnutím zprostředkovali dobře hodnocenou výstavu těm zájemcům, kteří ji z objektivních důvodů navštívit nemohli.

Rok 2019 byl pozoruhodný kulatými výročími českého vynálezce a puškaře pana Sylvestra Krnky. Jednak v roce 1849 sestrojil i s pomocí svých bratrů první zadovku v Rakouské monarchii, a jednak o dvacet let později  v roce 1869 uspěl se svojí transformací předovky na zadovku při přezbrojování carské ruské armády, model Krnka 1869. Přitom dohromady rekonstruovaných nebo nově vyrobených pušek  v Rusku bylo více než 931.000 kusů! Trvalo více než 100 let, než takové množství vyrobených zbraní jednoho typu podle českého konstruktéra bylo překonáno. Počátek těchto úspěchů spatřujeme ve Volyni, v městě, kde Sylvestr Krnka stvořil podstatu svého technického úspěchu, tedy klapkový závěr pro zadovku, charakterizovaný jako „nahoru nalevo“.

Sylvestr Krnka se stal městským puškařem ve Volyni v revolučním roce 1848. Svoje služby nabídl především místní Národní gardě. Mladý, ve Vídni vyučený, puškař  se měl sice čile k světu, ale vnější politické okolnosti mu nepřály. Bylo totiž vydáno nařízení, podle kterého se měly Národní gardy zrušit! Což se také postupně stalo a tak Sylvestr Krnka podnět pro rozvoj své živnosti ztratil ne svojí vinou. Zbraně pro civilní využití mohl i nadále vyrábět, ale přece jenom segment byl nepoměrně menší, a také na něm působili další konkurenční místní puškaři se svojí standardní produkcí. Sylvestr se proto rozhoduje pod tlakem změněných podmínek a opouští v roce 1850 Volyň. Odjíždí do Prahy a nechává se po jistou dobu zaměstnat jako puškař u zavedené živnosti.

Ve Volyni však zůstává stopa ohledně tvůrčího nápadu a jeho zhmotnění v podobě pušky modelu Krnka 1849, který byl odeslán do Prahy ke zkouškám erárem rakouské armády. Podrobnosti o průběhu jsou uvedeny na www.krnka.cz , a tak nyní jenom konstatujeme, že Sylvestr se svým výborným nápadem neuspěl.

Výše připomenutý efektivní technický princip řešení transformace předovek na zadovky jak pro civilní sektor, tak především pro sektor vojenský, vznikl ve Volyni! A navíc v podobě rakouské premiéry! Město Volyně je tak na historické mapě vojenských technických vynálezů v 19. století důstojně zastoupeno díky Sylvestru Krnkovi.  Takové 170. výročí od významné technické události říšského a evropského  významu neuniklo pozornosti zejména spolku Sylvestr Krnka, z. s.

Město Volyně si v roce 2019 oslavou připomnělo 720. výročí počátků svého rozvoje. Při takových příležitostech se předávají vyznamenání významným občanům města a dalším osobnostem, které se zasloužily o jeho věhlas. Jednou z takových osobností byl bezpochyby i český puškař pan Sylvestr Krnka.

Představitelé spolku Sylvestr Krnka, z. s., při vědomí všech uvedených souvislostí, navrhli vedení města Volyně nejen vyznamenat Sylvestra Krnku Čestným občanstvím města Volyně in memoriam, ale i uspořádat výstavu, která by veřejnosti připomněla Krnkovy zásluhy. Aby navržené slavnostní  připomenutí slavného občana města Volyně mělo komplexní charakter, tak se vedení spolku Sylvestr Krnka, z. s. zavázalo, že připravenou novou knihu „Krnka 1869“, která pojednává o nejúspěšnější Krnkově pušce s „volyňským vynálezem“ a jejím 150. výročí zavedení v carské armádě, slavnostně pokřtí právě na vernisáži uvažované výstavy.

Jak se domluvilo, tak se také stalo! Výstava svým charakterem překonala dosavadní charakter výstav krátkodobého či sezonního regionálně-vlastivědného rázu v Městském muzeu ve Volyni. Dokonce se výstava stala světově úplně první výstavou s tématikou prací Sylvestra Krnky, kdy průřezem jeho celoživotního díla byl veřejnosti představen jeho tvůrčí potenciál a důvtip celoevropského významu. Snad právě pro originalitu námětu v historických souvislostech byla získána podpora od dalších partnerů zapůjčením cenných 3D exponátů. Entuziasmus celého týmu spolupracovníků Městského muzea ve Volyni pak domluvenou, avšak v plánu výstav nezařazenou, výstavu v prostorách muzea ve volyňské tvrzi zrealizoval.

Slavnostní vernisáž se uskutečnila 24. října 2019. V době, která mívá sama o sobě slavnostní nádech blížícím se státním svátkem vzniku republiky. Vernisáž byla pozoruhodná účastí pozvaných hostů a návštěvníků. Také tím, že vystoupení jednotlivých řečníků vždy přineslo další oživení celkového informačního toku výstavy. Starosta města Volyně pan Ing. Martin Červený také předal zástupcům spolku Sylvestr Krnka, z. s. vyznamenání Čestný občan města Volyně udělené Sylvestru Krnkovi in memoriam dne 18. září 2019 na podnět spolku. Jedná se o jediné vyznamenání pro oceněného od státní správy, či samosprávy, země jeho rodiště!

Krnka1

Vyznamenání udělené Sylvestru Krnkovi in memoriam městem Volyně.

Ředitel městského muzea ve Volyni pan Karel Skalický v úvodním vystoupení poutavým způsobem v širokých souvislostech přiblížil dobu Sylvestra Krnky ve Volyni. Jednalo se o období revoluční, období Národních gard a mnohých politických změn. Úsměvně a lidsky působila pasáž, kdy běžné lidské charakterové vady našich předků způsobovaly rozepře mezi skupinkami obyvatel Volyně, členů Národní gardy. Nakonec manželky chrabrých členů v tom udělaly pořádek, neboť důležitější než chodit s flintou po městě a družit se v hospodách byla starost o rodinu, dům a obživu.

Prezident spolku Sylvestr Krnka, z. s., pan Ing. Stanislav Vondráček, CSc. ve svém vystoupení, mimo jiné, uvedl souvislosti přínosu českého puškaře celoevropského významu pro pokrok dané doby. Sylvestr Krnka byl pod silným konkurenčním tlakem dalších vynálezců a konstruktérů, neboť doba byla charakterizovaná modernizací všech evropských armád. Přitom ekonomická hlediska byla vždy pozoruhodná, proto byla věnována taková pozornost způsobům transformace stávajících předovek na zadovky. To byl ekonomicky nejschůdnější způsob modernizace armád druhé poloviny 19. století. V této konkurenci Sylvestr Krnka obstál na výbornou! Zatímco český konstruktér slavil úspěch u několika evropských armád, tak u rakouského, svého domovského, eráru neuspěl nikdy, přestože svá řešení nabídl opakovaně. Argumenty pro odmítnutí Krnkových návrhů ze strany rakouské armády, že žádná zbraň nabíjená zezadu se z mnohých důvodů pro vojenské účely nehodí, se staly okřídlenými a dostaly se do knih o dějepisu a dokonce i do komiksu (časopis ABC mladých techniků a přírodovědců č. 11 a 12 z roku 1976 a 1977). Zatímco jména těch, kteří Krnku nesmyslně odmítali, dnes nikdo nezná, Krnkovo jméno zůstává nezapomenuto v téměř celém kulturním světě. Viceprezident spolku, pan Ing. Vladimír Dynda, CSc., citací textu Krnkou napsané brožury, nakonec dokreslil mistrovu charakteristiku. V textu nacházíme onen Krnkův urputný postoj pro překonávání potíží ze strany vojenských komisí, při jeho vědomí vlastních schopností a přesvědčení, že pouze pílí lze dosáhnout dobrých výsledků.

V rámci slavnostní vernisáže byl proveden křest knihy Ing. Vladimíra Dyndy, CSc. „Krnka 1869“, kterou vydal spolek při příležitosti 150. výročí zavedení uvedeného modelu pušky do carské armády. Kniha podrobně pojednává o technických a vojensko-organizačních souvislostech pušky Krnka 1869 a také přibližuje stav znalostí a vyspělost systému vyzbrojování tehdejší doby v carském Rusku druhé poloviny 19. století. Kmotrem knihy se stal známý spisovatel, znalec oboru a restaurátor historických zbraní pan Miroslav Slanina. Svým vystoupením účastníky vernisáže doslova vtáhnul do všech souvislostí kolem předmětu pokřtěné knihy. Knihu lze ještě objednat na krnka@krnka.cz.

Úvodní projevy uzavřel svým vystoupením starosta obce Velký Bor, rodné obce Sylvestra Krnky. Připomněl další souvislosti historického poslání slavného vynálezce a jeho přirozený patriotismus k rodnému Prácheňskému kraji. Krnkovu velkorysost ke členům rodiny, která také pramenila z nezištné podpory od bratrů Václava a Františka v dobách Sylvestrových samostatných začátků ve Volyni.

Krnka2Krnka3

O úvodní vystoupení se postarali (zleva) starosta města Volyně pan Ing. Martin Červený, spisovatel Miroslav Slanina, prezident spolku Sylvestr Krnka, z.s. pan Ing. Stanislav Vondráček, CSc., viceprezident spolku Sylvestr Krnka, z.s. pan Ing. Vladimír Dynda, CSc., ředitel Muzea města Volyně pan Karel Skalický a starosta Velkého Boru, rodné obce Sylvestra Krnky, pan Václav Zábranský.

Přibližně padesát účastníků vernisáže se po té vydalo na prvotní prohlídku výstavy. Během ní se uskutečnilo mnoho diskusí a byly předneseny další odborné příspěvky během prohlídky.

Krnka4
Krnka5
Krnka6

Pohledy do výstavních prostor.

V následujících dnech se díky propagaci výstava začala těšit pozornosti ze strany znalců oboru, škol i veřejnosti. Zájem měl spíše vzrůstající tendenci tím, jak příznivá hodnocení výstava získávala od návštěvníků.

Pandemie nemoci covit19 a opatření proti jejímu nekontrolovatelnému šíření způsobila uzavření výstavy od 12. března 2020. Po dohodě se zapůjčiteli výstavních předmětů byla výstava prodloužena do 24. října 2020, tedy na jeden celý rok. Nově byla výstava otevřena začátkem léta, ale pouze do začátku října, kdy druhá vlna pandemie silně udeřila. To byl konec přístupnosti veřejnosti do výstavních prostor a začátkem listopadu byla výstava bez všech obvyklých ceremonií ukončena.

Tady se nabízí jakási historická Krnkovská paralela. Sylvestra Krnku v jeho vynálezecké a konstrukční praxi často doprovázel neovlivnitelný nezdar způsobený vnějšími vlivy, jako vývoj mezinárodní nebo vnitřní politické situace, neserióznost smluvních partnerů, předpojaté chování státního aparátu k jím předkládaným návrhům či chování syna Karla. Výstava o Sylvestru Krnkovi byla postižena podobně. V těchto souvislostech to vypadá, že Sylvestr Krnka byl pechvogel, smolař a nešťastník. Snad i proto se tak výstava stala věrným obrazem Krnkova odkazu.

Základní údaje o výstavě:

Název výstavy: „Puškař Sylvestr Krnka a jeho volyňský vynález“

Námět na výstavu: Ing. Stanislav Vondráček, CSc. a Ing. Vladimír Dynda. CSc.

Autor výstavy: Karel Skalický

Provozovatel výstavy: Městské muzeum ve Volyni

Umístění výstavy: Tvrz městského muzea ve Volyni, Školní 744–tvrz
387 01 Volyně

Vernisáž výstavy: 24. října 2019

Ukončení výstavy: 24. října 2020

Přerušení otevírací doby: v souladu s vládními opatřeními proti šíření pandemie koronaviru v měsících 3, 4, 5, 6, 9 a 10 v roce 2020

Počet exponátů: 3D 12 ks; 2D 83 ks

Významní zapůjčitelé exponátů: VHÚ Praha, Západočeské muzeum Plzeň, Ing. Stanislav Vondráček, CSc., spolek Sylvestr Krnka, z.s. a další

Krnka7

Tvrz městského muzea ve Volyni, místo uspořádání výstavy.