Sylvestr Krnka

Ve čtvrtek 24. října 2019 se uskutečnila v Městském muzeu ve Volyni vernisáž výstavy zaměřená na 170. výročí první zadovky v rakouské monarchii od Sylvestra Krnky. Jde o premiérovou výstavu tohoto zaměření! Při této příležitosti bylo předáno vyznamenání in memoriam konstruktérovi této nakonec velmi úspěšné koncepce moderních pušek, a to v podobě Čestného občanství města Volyně. Stalo se tak právě na základě 170. výročí dokončení první verze zadovky, když zde, ve Voyni, Sylvestr Krnka v letech 1848 až 1849 pobýval a pracoval jako městský puškař s podílem na výzbroji tehdy vznikajících Národních gard. Záměrem výstavy je i připomenout 150. výročí zavedení nejúspěšnější Krnkovy transformace předovky do výzbroje ruské carské armády jako model Krnka 1869. Výstava je jemně vyvážená jak dokumenty charakterizujícími jednotlivé etapy života a díla Sylvestra Krnky, tak i vystavenými předměty, které konkretizují dosažený stav Krnkových vývojových řešení.

Výstavu zahájil svým vystoupením ředitel Městského muzea ve Volyni pan Mgr. Karel Skalický. Zasvěceně, jako hlavní autor výstavy, promluvil o osudové cestě mladého Sylvestra Krnky z rodného Velkého Boru do učení u puškařského mistra Nowotného ve Vídni. Z Vídně po vyučení se Sylvestr Krnka usadil ve Volyni, kterou proslavil zhotovením své první zadovky v roce 1849. Zajímavou, a pro životopisce podnětnou, zůstává skutečnost, že Sylvestrovi v jeho vývojovém úsilí ve Volyni pomáhali jeho bratři, učitelé František a Václav. Avšak zatím dostupné historické dokumenty neumožňují přesně stanovit jejich podíl na výsledném díle. Rovněž otevřenou je otázka, kde se tak ve Volyni stalo. Pan Mgr. Karel Skalický připomněl původní Krnkovo poslání ve Volyni, a sice výrobou pušek vyzbrojit volyňskou Národní gardu. V této souvislosti pak přednesl celou řadu velice zajímavých detailů, které provázely tehdejší život ve městě, rozděleném podle jistých stavovských příslušností členů Národní gardy. Tyto a další širší souvislosti tehdejšího volyňského života byly předneseny s takovou erudicí, že účastníky vernisáže zcela zaujaly.

Následovalo vystoupení prezidenta spolku Sylvestr Krnka, z. s., pana Stanislava Vondráčka. Spolek byl iniciátorem výstavy a přispěl k jejímu zaměření především z hlediska výsledků práce vynálezce Sylvestra Krnky. V těchto souvislostech pan Stanislav Vondráček přehledně dal do souvislostí práci Sylvestra Krnky v oboru vojenských pušek nabíjených zezadu, jejich neúspěšné nabídky představitelům rakouské monarchie a naopak jejich úspěchu při přezbrojení armády Černé Hory a především pak carské ruské armády modelem Krnka 1869. Celkový vyrobený počet těchto pušek přesáhl množství 931 tisíc kusů, což tuto českou konstrukci pušky staví do popředí ve výrobě zbraní českých konstruktérů. Podobně ve svém vystoupení připomněl také výrobu nábojů, kterou na samostatný kontrakt pomáhal Sylvestr Krnka zavést v muničce v Petrohradu. Podle Krnkovy konstrukce nábojů se svinutou nábojnicí z mosazného plechu bylo celkem vyrobeno asi 30 miliónů kusů. Poté převládla ve výrobní technologii nábojnice tažená. Byla to první výroba jednotného kovového náboje s centrální zápalkou na území Ruska. Tento princip Rusko dosud neopustilo! Pan Stanislav Vondráček připomněl také širší vynálezecké působení Sylvestra Krnky. Byly připomenuty práce v oblasti dopravních prostředků, jako byly šlapohyby z let 1890 až 1891, nebo šlapací tramvaj, představená na výstavě v Praze roku 1895. Také přednesl pozvání na malou výstavu ve střešovickém muzeu MHD pražského dopravního podniku, kde bude ukázán jediný model Krnkovy tramvaje ke 125. výročí jejího představení na pražské výstavě v roce 1895. Auditorium sdílené informace vděčně přijalo.

Poté, co byly představeny Krnkovy jak životní cesty, tak i výsledky jeho úspěšné práce, dostal slovo viceprezident spolku Sylvestr Krnka, z. s., pan Vladimír Dynda. Ve svém vystoupení se rozhodl účastníkům vernisáže přiblížit postavu Sylvestra Krnky jako člověka, který hledá svoji motivaci pro náročnou vývojovou práci na pozadí různých okrajových podmínek životního osudu. Přednesl vlastní text Sylvestra Krnky, který sám napsal v roce 1856, jako úvod ke své publikaci o rychlostřelce. Z obsahu textu jasně vyplynula Krnkova zarputilost, schopnost překonávat obtíže vývoje, cílevědomost a dotahování práce až do srozumitelných výsledků. A přitom všem pokora a vděčnost za každé ocenění výsledků své práce. Realisticky zhodnotil své pozice v oboru s pevnou vírou, že v oboru vojenských pušek přináší pokrok, a že za své výsledky práce bude také oceněn. Krnkova předvídavost se ukázala jako reálná a mnohé jeho úvahy se nakonec vyplnily. Rozhodně tedy dne 24. října 2019, kdy byl zatím naposled vyznamenán, a to in memoriam Čestným občanstvím města Volyně. Posluchači přednesené informace o osobnosti Sylvestra Krnky přijali  velice pozorně a s porozuměním.

Následoval vlastní akt předání vyznamenání v podobě čestného občanství města Volyně. Dekret vyznamenání předal starosta města Volyně pan Ing. Martin Červený do rukou zástupců spolku Sylvestr Krnka, z. s. Přitom zdůraznil všechny souvislosti Krnkova působení, které zastupitele města Volyně vedly k rozhodnutí vyznamenání udělit. Vyznamenání převzali pánové Stanislav Vondráček a Vladimír Dynda za potlesku přítomných účastníků vernisáže.

Spolek Sylvestr Krnka, z. s., připravil publikaci v podobě monografie o pušce Krnka 1869 ke 150. výročí jejího přijetí k přezbrojení ruské carské armády,  a na vernisáži výstavy ji poprvé představil veřejnosti. Kmotrem knihy se stal pan Miroslav Slanina. Knihu a její obsah uvedl v širokých historických a technických souvislostech. Pan Miroslav Slanina má řadu osobních přímých informací od pamětníků a známých osobností z oboru zbraní, se kterými se s posluchači podělil. Vedoucímu autorského týmu publikace Vladimíru Dyndovi nakonec poděkoval za publikaci, jejíž obsah překračuje rámec dosud sděleného v daném oboru, a popřál knize příznivého přijetí od zájemců o pušku Krnka 1869.

Závěr úvodních vystoupení patřil starostovi rodné obce Sylvestra Krnky Velký Bor, panu Václavu Zábranskému. S oprávněnou hrdostí připomněl slavného velkoborského rodáka Sylvestra Krnku, jeho náklonnost k rodnému prácheňskému kraji a nakonec i jeho evropskou popularitu. Poukázal také na fakt, že jediné veřejné připomenutí Sylvestra Krnky se nachází na prostranství nedaleko od Obecního úřadu ve Velkém Boru v podobě pamětní desky. Ocenil uspořádání výstavy na tak vysoké úrovni, kterou nemohli velkoborští v minulosti dosáhnout ve své výstavní místnosti v objektu Obecního úřadu. Na závěr vystoupení předal pan starosta dary v podobě upomínkových předmětů s motivy Velkého Boru jak představitelům městského muzea ve Volyni, tak i některým hostům.

Všechna vystoupení byla návštěvníky vřele přijata a oceněna srdečným potleskem. Vystupující poděkovali za takové přijetí a za důstojnou atmosféru, kterou všichni přítomní vytvořili. Autor výstavy a ředitel Městského muzea ve Volyni pan Mgr. Karel Skalický pak vyzval všechny přítomné k detailní prohlídce exponátů na výstavě a nabídl drobné pohoštění pro všechny. Vzhledem k technické obtížnosti provedení společného přípitku tak učinil symbolicky sám za nás všechny. Ostatně v následujících chvílích „osobního volna“ si diskutující dvojice či hloučky na výstavě v tomto ohledu vše potřebné rychle doplnili.

Ve výstavní místnosti ve střední části volyňské tvrze se podařilo shromáždit několik desítek zajímavých exponátů, které v systematické tematické výstavě byly představeny poprvé. Zvláštní pozornost přitahovaly pušky z pozůstalosti Sylvestra Krnky. I když se historicky první Krnkova zadovka z roku 1849 nedochovala, tak pušky laskavě zapůjčené VHÚ Praha dobře reprezentují Krnkovo dílo. Jedná se o rychlostřelku z roku 1855, dále pak o pušky model 1869 jednak pro Černou Horu a jednak pro ruskou carskou armádu. Dalším krnkovským exponátem je puška Berdan II, která je vybavena Krnkovým zrychličem střelby. Dále je vystavena puška Krnka 1869, která byla zcivilněna úpravou na brokovou jednušku.

Pro snazší pochopení technického pokroku je vystavena i perkusní pěchotní puška Lorenz 1854. Tento exponát nejen že ukazuje princip pokroku díky nabíjení pušek zezadu, ale i zároveň při porovnání s Krnkovou rychlostřelkou přibližuje způsob transformace předovky na zadovku. Jak se říkává, jednou vidět bývá lepší než desetkrát o tom mluvit.

Pozornost také přitahují Krnkovy medaile, které jsou vystaveny. Srdce faleristy zaplesá při pohledu na carský Řád sv. Stanislava 3. stupně a černohorský Komandérský řád sv. Danily I., které byly Krnkovi uděleny jako uznání jeho zásluh při přezbrojení armád a zavedení hromadné výroby jednotného kovového náboje s centrální zápalkou. Bohužel se nedochovala Zlatá medaile cara Alexandra II. Nikolajeviče s nákrční stuhou, která byla Krnkovi udělena a patří mezi velmi uznávaná ocenění.

Ostatní vystavené dokumenty dokreslují životní cestu Sylvestra Krnky a také přibližují ostatní Krnkovy konstrukce. Kromě nábojnoše se jedná o dopravní prostředky, šlapohyby, a také šlapací tramvaj.  Je zajímavé, kolik nových slov vynálezce Krnka přivedl do českého jazyka (šlapohyb, zrychlič, nábojnoš). V běžném jazyce se sice tato slova neudržela technickým překonáním jejich původního smyslu, ale přesto v některých vědomostních soutěžích se s nimi můžete setkat.

Výstava se velice povedla. Je přiměřené velikosti a rozsahu a dává zvídavým návštěvníkům odpovědi na mnohé otázky spojené se Sylvestrem Krnkou. Zároveň zpětná reakce návštěvníků dává impuls pro další bádání. Konkrétně jeden z pamětníků upozornil na některé souvislosti s dílnou pro vojenský materiál na Hradčanech ve Volyni a možností umístění Krnkovy dílny v letech 1848 až 1849 v tom samém objektu.

Představená výstava je sice první svého druhu na našem území, ale věříme, že ne poslední. Za šest let, v roce 2025, si budeme připomínat 200 let od narození Sylvestra Krnky. Věříme, že to bude i příležitost pro druhou takovou výstavu.

Následuje fotogalerie ze slavnostní vernisáže: