V rámci základního spolkového poslání Sylvestr Krnka, z. s., hledáme další formy a příležitosti pro popularizaci života a díla českého vynálezce pana Sylvestra Krnky. Jsme si vědomi, že naše téma není hitem pro mainstreamová média, což na nás klade zvýšené nároky v oblasti kreativity, trpělivosti a vstřícného optimismu. V neposlední řadě pak musíme být vybaveni pověstným „drzým čelem“, kterým překonáváme svůj ostych a skromnost, a nabízíme zavedeným médiím svá témata. Poděkování pak patří těm médiím, která naše snažení vyslyšela.
Jednou z našich aktivních akcí bylo i opakované oslovení České televize. Při prvním oslovení jsme se domluvili se štábem pořadu Kalendárium, který připravil příspěvek ke 110. výročí úmrtí Sylvestra Krnky. Opětovně jsme Českou televizi oslovili v nedávné době s návrhem otázek a odpovědí do jejích dvou populárních soutěžních pořadů, a sice pražské redakce „Kde domov můj“, a brněnské redakce „A Z kvíz“. Oba výrobní štáby naše návrhy pro své pořady přijaly s tím, že jejich externí autoři je podle možností zařadí do scénářů a odvysílají je.
Snad tedy alespoň část informačního sdělení našich kvízových otázek pomůže popularizovat Sylvestra Krnku díky vysoké sledovanosti těchto pořadů České televize. Toto ovšem není jediný informační kanál v české společnosti. Víme o mnohých aktivitách mysliveckých sdružení, střeleckých klubů, zájemců o historii, sběratelů, skautských oddílů a spolků. Tito aktivní lidé také pořádají soutěže svých členů, podobně jako odborné časopisy pro své čtenáře. Proto na našich stránkách uvádíme původní znění našich návrhů soutěžních otázek k jejich dalšímu volnému užití pro zvídavé lidi. Naše návrhy se mohou dál tvořivě rozvíjet, například otázkou, zdali měl Sylvestr Krnka pokračovatele. Odpověď je, že ano, a to ve svém synovi Ing. Karlu Krnkovi.
Návrh otázek pro A – Z kvíz
1) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce. Podle jeho konstrukce byla provedena transformace původních pušek předovek na zadovky v carském Rusku v letech 1869 a 1870 pod označením puška model Krnka 1869. Kde se v Čechách Sylvestr Krnka narodil?
Nápověda: VB
Odpověď: Velký Bor. Obec nedaleko Horažďovic, okres Klatovy v Plzeňském kraji, s téměř 550 obyvateli, založena ve 13. století, dodnes s mnohými zachovalými památkami ze středověku. Velký Bor je rodištěm i známého malíře Bohumila Ullrycha a přírodovědce Jana Pastejříka.
2) Otázka: Sylvestr Krnka byl český vynálezce a puškař, který se proslavil konstrukcí zadovky pro carskou ruskou armádu. Tento rodák z prácheňského Velkého Boru navrhnul pušku pro jednotný kovový náboj se středovým zápalem. Výrobu těchto nábojů Sylvestr Krnka pomohl zavést ve významném ruském městě. Jaký je jeho název?
Nápověda: SP
Odpověď: Sankt Petěrburg, do roku 1917 hlavní město Ruského impéria. V dobách Sovětského svazu nesl název Leningrad. Je to nejseverněji položené město na světě s více jak 1 milionem obyvatel, konkrétně tam dnes žije více jak 5 milionů obyvatel. Ve městě je mnoho památek chráněných v rámci Světového dědictví organizací UNESCO. Petrohrad je kulturním střediskem celostátního i mezinárodního významu.
3) Otázka: významný český vynálezce a puškař Sylvestr Krnka se narodil v obci v Prácheňském kraji. Vyjmenujte alespoň tři obce tohoto kraje, z nichž jedna je rodnou obcí Sylvestra Krnky /mohou být i jiné obce mimo nápovědy, rodná obec však musí být uvedena/.
Nápověda: V; P; S; V. B.
Odpověď: Písek, Prachatice, Strakonice, Sušice, Vodňany, Volary, Velký Bor (rodiště Sylvestra Krnky), mimo nápovědu Březnice, Horažďovice, Rožmitál pod Třemšínem
4) Otázka: Sylvestr Krnka byl konstruktérem transformace předovek na pušky nabíjené zezadu jednotným kovovým nábojem. Puška byla jednoranná. Pro zrychlení střelby Krnka navrhnul držák nábojů přímo na pušce. Jak se tento držák nábojů nazýval?
Nápověda: Z
Odpověď: zrychlič. Zrychlič střelby umožňoval střelci „mít po ruce“ náboje na opakované nabití pušky po výstřelu. Zrychlič byl umístěn přímo na pušce nedaleko jejího závěru.
5) Otázka: V roce 1871 se Sylvestr Krnka vrací zpět do Čech po té, co v carském Rusku úspěšně zavedl výrobu jednotných kovových nábojů pro svoji pušku, model Krnka 1869. Kam se v tu chvíli nastěhoval, uveďte název v té době samostatného města, dnes pevné součásti Prahy!
Nápověda: KV
Odpověď: Královské Vinohrady, kde Sylvestr Krnka zakoupil honosnou vilu s číslem popisným 252 koncem roku 1871, která má dnes adresu na rohu ulice Jana Masaryka a Šafaříkovy ulice. Po roce 1872 se rodina přestěhovala do, v té době mimopražské, Michle. V Michli, s č.p. 57, manželka Sylvestra Krnky koupila usedlost, kterou Krnka později přestavěl na honosné sídlo a výrobní objekt pro jeho puškařskou dílnu. Dnes se původní pozemek nachází v Nuslích, Baarova ulice č.p. 57, a téměř nic se z historických objektů na něm nenachází.
6) Otázka: Sylvestr Krnka, český puškař a vynálezce, zemřel 4. ledna 1903. Na kterém z pražských hřbitovů je pochován?
Nápověda: NH
Odpověď: Nuselský hřbitov. Jedná se o hřbitov na Zelené Lišce na Praze 4, který byl v minulosti používán i obcemi Michle, Pankác a Krč, proto také dříve označení jako Michelský, Pankrácký či Krčský hřbitov. Jeho jižní část dříve sloužila jako hřbitov vězňů z nedaleké Pankrácké věznice. Trestanecký hřbitov byl zrušen ve 30. letech 20. století.
7) Otázka: Sylvestr Krnka, český vynálezce, přispěl svojí konstrukcí zvláštního vozidla na pohon lidskou silou na konci 19. století k hledání optimální varianty podoby pražské hromadné dopravy. Jak se vozidlo, vystavené a používané na Všeslovanské výstavě na výstavišti ve Stromovce v roce 1895 v Praze, nazývalo?
Nápověda: ŠT
Odpověď: Šlapací tramvaj. Toto kolejové vozidlo bylo poháněno lidskou silou přes důmyslný hydraulický agregát. Trať byla dlouhá 500 metrů a na ní jeden nebo dva šlapající konduktéři dosahovali rychlosti vozu srovnatelnou a koňkou.
8) Otázka: vozítka pro jednu nebo více osob s mechanickým pohonem vlastním jezdcem, ať již rukama nebo nohama, které připravil český vynálezce Sylvestr Krnka v roce 1890, se souhrnně nazývala?
Nápověda: Š
Odpověď: Šlapohyby. Jednalo se o lehkou kovovou konstrukci, kde její pohon zajišťoval sám jezdec. Kývavé pohyby rukou nebo nohou byly převáděny pomocí kovového řetězu na hnanou nápravu vozítka.
9) Otázka: Kníže Nikola I. Petrovič-Njegoš zařadil do výzbroje své armády pušku zkonstruovanou českým puškařem Sylvestrem Krnkou v roce 1868. Jednalo se o zdařilou transformaci předovek na zadovky. Který stát si tak modernizoval výzbroj své armády?
Nápověda: ČH
Odpověď: Černá Hora. Kníže Nikola I. Petrovič-Njegoš byl nejen v Evropě populárním představitelem své země, který měl přezdívku „Švagr Evropy“, neboť ze svých 9 dcer jich mnoho provdal za vládnoucí představitele evropských států, ale i moderně uvažující a pokroku přející panovník. V té době Krnkova puška patřila k nejlepším ve své kategorii.
10) Otázka: Rusko – turecká válka v letech 1877 – 1878 byla ze strany carského Ruska vedena především puškami konstruktéra a vynálezce českého původu. Vítězné carské Rusko tyto pušky poskytlo některým balkánským státům. Tím, že se tyto zbraně zasloužily o definitivní konec turecké nadvlády v Evropě, dostaly i přezdívku „zbraň svobody“. Jak se zbraň českého puškaře zavedená v ruské armádě nazývala?
Nápověda: K1869
Odpověď: Krnka 1869. Autorem úspěšného řešení konstrukce byl český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka. Jeho řešení bylo přijato pod označením Krnka 1869 do výzbroje ruské armády. Rusko poskytlo tyto pušky mimo jiné i Bulharsku. Tam se pušky Krnka 1869 podílely, mimo jiné, na úspěšné obraně průsmyku Šipka proti turecké přesile.
Otázky pro „rozstřel“:
a) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce, občan Rakouska-Uherska. Byl autorem zdařilé vojenské pušky nabíjené zezadu jednotným kovovým nábojem. Byly zbraně Krnkovy konstrukce používány v Rakousko-uherské armádě?
ANO – NE
Odpověď: NE. Ne je správně, neboť erár tehdy nevěřil ve správné vlastnosti pušky takové konstrukce. Sylvestr Krnka s konstrukcí a transformací z předovky na zadovku měl úspěch v carském Rusku, kde do armády byla puška přijata pod označením Krnka 1869. Celkem bylo v Rusku takových pušek vyrobeno cca 930.000 kusů.
b) Otázka: Sylvestr Krnka se jako český puškař a vynálezce, významně podílel na přezbrojení carské ruské armády. V armádě byla jeho puška zavedena do výzbroje pod označením Krnka 1869. Za neopominutelné zásluhy car Alexandr II. Nikolajevič Sylvestra Krnku vyznamenal. Vyznamenal car Sylvestra Krnku vícekrát?
ANO – NE
Odpověď: ANO. Sylvestr Krnka byl vyznamenán Zlatou medailí Alexandra II. Nikolajeviče s nákrční stuhou za konstrukci transformace pušky, a také řádem Sv. Stanislava třetího stupně se zkříženými meči. Ten byl českému puškaři udělen za zásluhy o zavedení výroby nábojů pro pušku Krnka 1869.
c) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce ve druhé polovině 19. století. Vystavoval na Zemské všeobecné výstavě v Praze roku 1891 i jiné své konstrukce kromě pušek?
ANO – NE
Odpověď: Ano je správně, neboť český puškař a vynálezce kromě svých pušek na výstavě vystavoval šlapohyby. Jedná se o vozítka (čtyřkolky nebo tříkolky) s pohonem lidskou silou kývavými pohyby rukou nebo nohou a s převody kovovým řetězem. Za svoji úspěšnou účast na Zemské všeobecné výstavě v Praze 1891 dostal pan Sylvestr Krnka Čestný výstavní diplom.
Návrh otázek a odpovědí pro pořad „Kde domov můj“
1) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce. Podle jeho konstrukce byla provedena transformace původních pušek předovek na zadovky v carském Rusku v letech 1869 a 1870 pod označením puška model Krnka 1869. Kde se v Čechách Sylvestr Krnka narodil?
Odpověď: Velký Bor. Obec nedaleko Horažďovic, okres Klatovy v Plzeňském kraji, s téměř 550 obyvateli, byla založena ve 13. století. Dodnes jsou v obci mnohé zachovalé památky ze středověku. Velký Bor je rodištěm i známého malíře Bohumila Ullrycha a přírodovědce Jana Pastejříka.
2) Otázka: významný český vynálezce a puškař Sylvestr Krnka se narodil v obci v Prácheňském kraji. Vyjmenujte alespoň tři obce tohoto historického kraje, z nichž jedna je rodnou obcí Sylvestra Krnky.
Odpověď: Velký Bor (rodiště Sylvestra Krnky), a dále Písek, Prachatice, Strakonice, Sušice, Vodňany, Volary, Březnice, Horažďovice, Rožmitál pod Třemšínem. Prácheňsko je etnografický subregion Pošumaví. Nachází se na rozhraní současných krajů Jihočeského, Plzeňského a okrajově i Středočeského. Zhruba se shoduje s povodím Otavy.
3) Otázka: Sylvestr Krnka byl konstruktérem transformace předovek na pušky nabíjené zezadu jednotným kovovým nábojem. Puška byla jednoranná. Pro zrychlení střelby Krnka navrhnul držák nábojů přímo na pušce. Jak se tento držák nábojů nazýval?
Odpověď: Zrychlič. Zrychlič střelby umožňoval střelci „mít po ruce“ náboje na opakované nabití pušky po výstřelu. Zrychlič byl umístěn přímo na pušce nedaleko jejího závěru. Takovým způsobem měl střelec nové náboje pohotově k dispozici a neztrácel čas jejich vyjímáním z kapsy nebo opaskových pouzder.
4) Otázka: V roce 1871 se Sylvestr Krnka vrací zpět do Čech po té, co v carském Rusku úspěšně zavedl výrobu jednotných kovových nábojů pro svoji pušku, model Krnka 1869. Kam se v tu chvíli nastěhoval, uveďte název v té době samostatného města, dnes pevné součásti Prahy!
Odpověď: Královské Vinohrady. Sylvestr Krnka zakoupil honosnou vilu s číslem popisným 252 koncem roku 1871, která má dodnes polohu na rohu ulice Jana Masaryka a Šafaříkovy ulice. Po roce 1872 se rodina přestěhovala do, v té době mimopražské, Michle. V Michli s č.p. 57 manželka Sylvestra Krnky koupila usedlost, kterou Krnka později přestavěl na honosné sídlo a výrobní objekt pro jeho puškařskou dílnu. Dnes se původní pozemek se zbytky staveb nachází v Praze 4, Baarova ulice č.p. 57.
5) Otázka: Sylvestr Krnka, český puškař a vynálezce, zemřel 4. ledna 1903. Na kterém z pražských hřbitovů je pochován?
Odpověď: Na Nuselském hřbitově. Jedná se o hřbitov na Zelené Lišce na Praze 4, který byl v minulosti používán i obcemi Pankrác, Michle i Krč, proto také dříve označení jako Pankrácký, Michelský či Krčský hřbitov. Jeho jižní část dříve sloužila jako hřbitov vězňů z nedaleké Pankrácké věznice. Trestanecký hřbitov byl zrušen ve 30. letech 20. století.
6) Otázka: Sylvestr Krnka, český vynálezce, přispěl svojí konstrukcí zvláštního vozidla na pohon lidskou silou na konci 19. století k hledání optimální varianty podoby pražské hromadné dopravy. Jak se vozidlo, vystavené a používané na Všeslovanské výstavě na výstavišti ve Stromovce v roce 1895 v Praze, nazývalo?
Odpověď: Šlapací tramvaj. Toto kolejové vozidlo bylo poháněno lidskou silou přes důmyslný hydraulický agregát. Vozidlo mělo kapacitu pro 20 cestujících. Trať byla dlouhá 500 metrů a na ní jeden nebo dva šlapající tramvajoví průvodčí dosahovali rychlosti vozu srovnatelnou s koňskou tramvají. Vůz byl ohromnou atrakcí na výstavišti pro malé i velké návštěvníky. Šlapací tramvaj se sice v praktickém provozu neuplatnila, ale má zásluhu na rozvoji městské hromadné dopravy v Praze i tím, že vyvolala odbornou diskusi. Křižíkovy elektrické tramvaje byly nakonec tím nejlepším řešením, platným až do současnosti.
7) Otázka: vozítka pro jednu nebo více osob s mechanickým pohonem vlastním jezdcem, ať již rukama nebo nohama, které připravil český vynálezce Sylvestr Krnka v roce 1890, se souhrnně nazývala?
Odpověď: Šlapohyby. Jednalo se o lehkou kovovou konstrukci vozítka, kde jeho pohon zajišťoval sám jezdec. Pohyby rukou nebo nohou byly převáděny pomocí kovového řetězu na hnanou nápravu vozítka. Vynálezce Sylvestr Krnka připravil několik verzí šlapohybů s určením pro jednu, dvě či tři osoby.
8) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce, občan Rakouska-Uherska. Byl autorem zdařilé vojenské pušky nabíjené zezadu jednotným kovovým nábojem. Byly zbraně Krnkovy konstrukce používány v Rakousko-uherské armádě?
Odpověď: NE. Ne je správně, neboť erár tehdy nevěřil ve správné vlastnosti pušky takové konstrukce. Tragickým důsledkem stanoviska armádních konzervativců byla nemoderní rakousko-uherská armáda při střetu s Prusy v roce 1866. Rakousko-Uhersko zcela ve válce propadlo i díky tomu, že zbraně protivníka byly již nabíjené zezadu s podstatně vyšší kadencí střelby a mnohými dalšími výhodami. Sylvestr Krnka s konstrukcí a transformací z předovky na zadovku měl úspěch v carském Rusku, kde do armády byla puška přijata pod označením Krnka 1869. Celkem bylo v Rusku takových pušek vyrobeno 930.000 kusů.
9) Otázka: Sylvestr Krnka byl český puškař a vynálezce ve druhé polovině 19. století. Vystavoval na Zemské všeobecné výstavě v Praze roku 1891 i jiné své konstrukce kromě pušek?
Odpověď: Ano je správně, neboť český puškař a vynálezce kromě svých pušek na výstavě vystavoval šlapohyby. Jedná se o vozítka (čtyřkolky nebo tříkolky) s pohonem lidskou silou šlapáním nebo kývavými pohyby rukou nebo nohou a s převody kovovým řetězem. Za svoji úspěšnou účast na Zemské všeobecné výstavě v Praze 1891 dostal pan Sylvestr Krnka Čestný výstavní diplom.
10) Otázka: Sylvestr Krnka se jako český puškař a vynálezce, významně podílel na přezbrojení carské ruské armády. V armádě byla jeho puška zavedena do výzbroje pod označením Krnka 1869. Za neopominutelné zásluhy car Alexandr II. Nikolajevič Sylvestra Krnku vyznamenal. Vyznamenal car Sylvestra Krnku vícekrát?
Odpověď: Ano. Sylvestr Krnka byl vyznamenán Zlatou medailí Alexandra II. Nikolajeviče s nákrční stuhou a také řádem Sv. Stanislava třetího stupně se zkříženými meči. Ten byl českému puškaři udělen za zásluhy o zavedení výroby nábojů pro pušku Krnka 1869. V té době nebylo mnoho Čechů takto vyznamenáno, Sylvestr Krnka tak představoval jistou výjimečnost. Později, v období 1. světové války a Československých legií v Rusku, byly mnohým Čechoslovákům uděleny různé stupně řádu Svatého Stanislava v souvislosti s jejich bojovými zásluhami.
Poznámka: dalších mnoho informací je na webových stránkách spolku Sylvestr Krnka, z. s., www.krnka.cz. Pokud by bylo vhodné otázky a odpovědi upřesnit, doplnit či jinak upravit, tak zpracovatel je kdykoliv k tomu připraven na E-mailu krnka@krnka.cz.