Sylvestr Krnka

Sylvestr Krnka, jako regimentový puškař císařského a královského Clam-Gallasova 10. hulánského regimentu, dokončil vývoj své rychlopalné zadovky v roce 1855. Výsledek jeho práce až překvapivě příznivě přijímalo Krnkovo okolí, včetně jeho vojenských nadřízených. Krnka byl sice potěšen, ale byl také již poučen z předchozích nezdarů při prosazování svých konstrukcí. Správně vyhodnotil sílu psaného slova, a proto se rozhodl dosažený stupeň vývojového řešení popsat. Na svůj náklad vydává v roce 1856 dvě brožurky.

V první brožurce Krnka seznamuje čtenáře s výhodami zkonstruované zadovky. Podle nás marketinkově správně vynáší do popředí její hlavní přednost oproti tehdejším předovkám, a sice schopnost rychlejší a spolehlivější střelby na terč. Vzniká tak nový pojem „Rychlostřelka“.

Ve druhé brožurce jednak dokončuje výčet příznivých vlastností „Rychlostřelky“, a jednak představuje novou střelu pro puškové náboje se zvýšeným účinkem v terči. Střelu Krnka nazval „Trhač kyrysů“. Tato explodující střela skutečně má do té doby nevídaný devastační účinek na terč, což je v brožurce doloženo skutečně dosaženými výsledky srovnávacích zkoušek.

Sylvestr Krnka se tak lépe dostal do podvědomí jak laické, tak i odborné veřejnosti. Texty jsou psány v němčině, jak bylo v té době naprosto běžné, a vytištěny ve švabachu. Není pro každého zájemce o historii úplně snadné si původní texty opatřit a ani není jednoduché je číst v originále a porozumět jim. Proto se spolek Sylvestr Krnka, z. s., rozhodl texty přeložit co nejvěrněji do češtiny a zpřístupnit je. Tady pokračujeme v dramaturgii našich webových stránek a navazujeme na dříve uveřejněné informace.

Na závěr bychom se rádi zeptali našich čtenářů a zájemců o historii puškařství, jestli by při dnes dostupné literatuře udali v diskusi 31 důvodů, proč je lepší Krnkova zadovka než tehdy užívaná předovka? I když připustíme, že některé Krnkovy argumenty jsou na hranici spekulace, tak alespoň polovinu bychom dát měli. Pokud ne, nebuďte smutní. Sylvestr Krnka je s vysokou pravděpodobností v našem širokém okolí první a jediný, který takovou analýzu provedl a publikoval! V odborných článcích a publikacích po roce 1856 pak od dalších autorů  nacházíme deriváty Krnkových textů.

Jak jsme historickým vývojem poučeni, tak víme, že Krnkovo úsilí jak konstrukční, tak i publikační, ještě v této fázi nevedlo k úspěchu. K úspěchu, kterým by bylo přijetí transformace předovky na zadovku s klapkovým závěrem do výzbroje pravidelné rakouské císařské armády. Je dodnes populární chybný výrok představitelů císařské armády, kterým byla Krnkova puška odmítnuta: „ručnice zařízená k nabíjení zadem se z mnohých a velmi důležitých příčin pro potřebu vojenskou — n e h o d í”. Dodnes platí, že jméno autora odmítavého výroku dnes nikdo nezná, zatímco jméno vynálezce Sylvestra Krnky je trvale známým pojmem. Od zde vzpomínaných událostí uběhlo ještě mnoho dlouhých let, než se Krnka prosadil ve výzbroji armády Černé Hory, a především ve výzbroji carského Ruska, svým úspěšným modelem 1869. U rakousko-uherské armády Sylvestr Krnka takového úspěchu nikdy nedosáhl.

Pro transformaci předovky na zadovku „Rychlostřelku“ model 1855 Krnka použil armádní pěchotní perkusní pušku LORENZ 1854. Připravujeme podrobné informace o této pušce, která příznivě vstoupila do Krnkovy kariéry.

Ať vás kontakt s původní publikační tvorbou Sylvestra Krnky potěší!

 

 

 Popis

 pro

 Vlastnosti

 a

 výhody

 R Y CH L O S T Ř E L N É    P U Š K Y

 kterou vynalezl a vyhotovil

 regimentový puškař

císařského a královského hraběte Clam – Gallasova

10 – tého hulánského regimentu

a měšťan města Volyně

 SILVESTER KRNKA

 

Úvod.
Po mnohaletém namáhavém úsilí doufám, že jsem svůj, kdysi vytyčený, cíl konečně dosáhl a dokončil verzi provedení této rychlostřelné pušky, a  už mi jenom zbývá vydat popis jejích význačných výhod, které jsem odhodlaný zde uvést podle možností věrně a svědomitě.

Výčet veškerých vyskytlých obtíží a překonaných překážek pro mě z jedné strany není možný z důvodu jejich velkého množství, z druhé strany se cítím dostatečně odškodněný vynikajícími úspěchy mého podniku, a všechno ostatní nebudu hodnotit žádnou další pozorností; ale přesto věřím, že abych mohl celý svůj výkon podrobit přesnému a přísnému posouzení, musím zmínit následující okolnosti.

Uchopit určitou ideu a navrhnout plán pro její provedení je vlastní každému duchaplnému člověku, v jeho oboru, i když to také třeba není snadno možné; ale aby potom zůstal stát, a další provedení a uskutečnění jednou přijatého záměru přenechal slepé náhodě, tak si myslím, že se tím žádný bystrý duch nemůže spokojit, a navíc se domnívám, že každý účastník bude podle možností jednat tak, aby takto do života vyvolaný plán také i jednou spatřil světlo světa. To ale vyžaduje, a to zvláště v oboru mechaniky, ničím nerušenou mysl, dostatečný čas a dostatečné prostředky, a proto je přístupná jen u velmi zámožných osob.

Proto je pro mě dvojnásobně potěšující, že ač v tomto ohledu osudově tak poměrně macešsky obdařený, přes tuto poslední podmínku, jsem provedl svůj záměr, a přes veškeré obtíže jsem nakonec uviděl svůj plán uskutečněný. Doznávám ale, že v průběhu celé epochy mě vyvstalé překážky vždy více pobídly k ještě větší horlivosti, abych započaté dílo přivedl k zdárnému konci.

Zachytit pravý smysl tohoto originálního vynálezu, proniknout do jeho tajemství a podrobně rozvést důvody existence jednotlivých dílů je jenom na mně, jako na vynálezci a současně samotném zhotoviteli, na základě zažití mnohaleté práce s ním. Je pro mě nejpřínosnějším pocitem mít to vědomí, že jsem vykonal v oblasti tohoto oboru něco pokrokového. Věřím, že celkově v mém výkonu musím nejuspokojivější odškodnění nalézt v z části již získaném a s důvěrou očekávaném uznání.

Přednosti.

Voják musí být v použití a v zacházení se svými zbraněmi, zvláště s palnými zbraněmi, vycvičený tak, aby kdykoliv, v každé situaci a za všech okolností uskutečnil nanejvýš nenucené a obratné její použití, které je u nevyškolených rekrutů prokazatelně nikoliv tak rychlé, a je spojené s nemalými těžkostmi, anebo přímo není proveditelné. To jen z toho důvodu, protože k úspěšnému zacházení se zbraní jím samým se požaduje náročné detailní předběžné poučení, a začínající voják se tak nemůže takovému použití sám snadno mechanicky naučit.

U této rychlostřelné pušky, vynalezené a vyhotovené jejím tvůrcem, nacházíme výše uváděné nedostatky nejenom napravené, ale vycházejí zde z toho také ještě následující výhody, a to sice:

1. Úplně zde odpadá obtížné montování komínku (pistonu), nebo nasazení kapsle na něj, které je jinak téměř naprosto nevykonatelné při silném mrazu nebo v ostřejším pěším pochodu anebo navíc k tomu při jízdě na koni.
2. Je zde napravený ten nedostatek původních pušek, že při výskytu nějakého prachu, vlhkosti nebo zaolejování v zapalovacím otvoru, v důsledku ucpání zapalovacího otvoru se zbytkem komínku, nebo v důsledku jeho nesprávného namontování, nebo také při jeho vnějším zapálení, nebude prachová výmetná nálož explodovat. U rychlostřelky nic neselže, protože celkově neselže neexistující komínek, nevyskytuje se žádný zapalovací otvor, a zůstává zcela jedno, ze které strany zápalník přivodí explozi náboje. K úplnému selhání výstřelu nemůže u rychlostřelky nikdy dojít v důsledku mechanických částí.
3. Protože se u této rychlostřelné pušky zápalka nachází ve středu prachové náplně, tak to má také zvláštní výhodu jejího rychlejšího zapálení před nynějšími stávajícími zbraněmi, v tom, že u posledně jmenovaných se prochází od zápalky na komínku a jeho zapalovacího otvoru nejdříve do komory k prachu, a odtud prochází zapálení střelného prachu hlavní před sebe, zatím co u této rychlopalné pušky zápalník zapaluje celou prachovou nálož bezprostředně a ze všech stran současně, čímž jsou také významně zmírněné nepříjemné silné zpětné rázy a je umožněno jejich klidné zvládnutí. Vedle schopnosti se trefit se také posiluje důvěra muže k jemnější zbrani.
4. Že nyní, jak to bylo výše zmíněno, zapálení prachu vychází z modelu rovnoměrně silného rozpínání vzduchu ve všech směrech, tak jak to potvrzuje mechanicky prokázaný přírodní zákon, že uzavřený vzduch při rozehřátí usiluje o rovnoměrné rozpínání do všech stran. Při jako vždy pevně uzavřeném tělese nachází stlačený vzduch nicméně jeden slabší bod a dělá si prostor k rozpínání. Zde z toho vyplývá, že při zapálení prachu uzavřeného v náboji vychází nejsilnější tlak do místa nejslabšího protilehlého odporu, jmenovitě na střelu, a to sice přímo vpřed, a nikoliv, jak to je u nynějších stávajících zbraní, úhlovým způsobem, to je směrem dovnitř nebo dolů, a teprve potom vpřed, čímž se u první jmenované zbraně síla ničím nezeslabuje a ze stejného důvodu střela vylétá z  hlavně významně prudčeji. Tím také puška zabraňuje výskytu silných otřesů.
5. Doposud často se vyskytující zranění v důsledku odskočení mědi z kapsle nebo části komínku, nebo v důsledku vyšlehnutí ohně přes jeho zapalovací otvor, jsou u této rychlopalné pušky zcela nemožné, protože se z vnějšku nenachází vůbec žádná jakkoliv přístupná prachová látka, a na základě přijatých preventivních opatření zde nemůže žádný oheň vyšlehnout.
6. Na základě obejití se bez nutnosti použití komínku a nasazování kapsle na něj, a rovněž na základě zvláštního druhu nabíjení, zde vychází velká výhoda! Že se v každém počasí, v každé době, v temnotě, v chůzi, v běhu, v jízdě na koni, a dokonce i v trysku, může spolehlivě, klidně a rychle rychlostřelná puška nabíjet.
7. Celé nabíjení netrvá tak dlouho, kolik se spotřebuje času k vystrčení kapsle nebo k jejímu zavedení na komínek, nasypání prachu. Člověk není vystavený tomu, že při velkém chvatu dojde k zalomení nabijáku nebo dokonce k jeho ponechání v hlavni, nebo že se po větším počtu výstřelů musí použít více síly a více času na příslušné zatlačení střely. Nebo že třeba při nasazeném bajonetu dojde ke zranění ruky, protože patrona se zde nezastrkuje do ústí hlavně ale přímo do nábojové komory zezadu hlavně, a tak se člověk celkově nedostane do žádného dotyku s ústím hlavně.
8. Co se týká konstrukce této rychlostřelné pušky, všeobecně se odlišuje velmi málo od nynějších stávajících palných zbraní, a to sice jen v následujících bodech, jako je vnější forma a velikost. Hmotnost je shodně rovná k těm stávajícím. Jen pušky opatřené nabijáky jsou těžší o tyto nabijáky. Veškeré zde k rychlostřelce příslušející kolíky, pružiny a další součástky, jsou hmotnostně pouze nepatrně navíc.
9. Mnohé ocelové díly, jako je: vytahovač střely, vytěrák, šroubovák a čisticí jehla zde zcela odpadají. Protože je v tomto případě připravená pouhá jediná malá součást tohoto druhu, která veškeré dříve jmenované součásti lehce nahrazuje.
10. Jedno podstatné zlepšení bylo také vykonané na hlavách šroubů, které se také ukazuje jako velmi příhodné. Protože nezkušený voják se při vyjímání nebo nasazování šroubů s použitím šroubováku může vždy, buďto z náhody, z nemotornosti, ze strachu nebo z jakéhokoliv důvodu, poškodit pažbu, železo a nezřídka i zranit sám sebe, a to v důsledku sklouznutí šroubováku. Ale k tomu nyní u nového druhu šroubů a u zde k tomu připravených šroubováků, na základě přijatých opatření, již nemůže nadále docházet.
11. Nabijáky zpředu nabíjené zbraně jsou proti této rychlostřelné pušce také v nevýhodě v tom bodě, že zde vůbec nemůže dojít k rozskočení nebo dokonce ke zlomení předpažbí v důsledku zeslabení přes otvor pro nabiják.
12. Celá rychlostřelná puška má pravý vojenský vzhled, a není křehká v důsledku použití jakýchkoliv příliš jemných dílů. Také je u této pušky celý mechanizmus natolik jednodušší, že každý nezasvěcený člověk ji může, jen při menším poukázáním na určité body, velmi lehce pochopit, a tím se také významně usnadňuje poučení rekrutů.
13. Rovněž hlaveň slibuje významně delší dobu životnosti s navrhovaným mechanizmem. Na základě právě použitých preventivních opatření také hlaveň není vůbec vystavená korozi z vnitřní strany anebo poškrábání v důsledku působení vytahovače střely nebo železného vytěráku. Díky těmto nástrojům obvykle dochází ke vzniku zahloubenin na vnitřním povrchu hlavně.
14. U dané rychlostřelné pušky nemůže v žádném případě dojít k výskytu druhé (kumulativní) nálože, čímž se zabraňuje roztržení hlavně.
15. Hlavní výhoda je na základě povahy této pušky zaměřená také na to, že se nasazovaný bajonet může bez překážky, anebo bez narušování bajonetového pouzdra, nasměrovat podle strany dříku. Tím se poskytuje ta zvláštní výhoda, že při bajonetovém útoku nebo při obraně, se mohou údery vést s větší spolehlivostí, protože se potom tato zbraň chová jako úderová zbraň podle její přirozenosti. Může se držet s hlavní směrem nahoru, a nikoliv nepohodlně a nepřirozeně v obrácené poloze.
16. Vlastní účel této pušky představuje rychlost, se kterou je možné nabíjet, pálit a opět nabíjet. Podle těchto vynikajících vlastností také nese pojmenování rychlostřelná puška, protože, jak již bylo uvedeno, obejde se bez nejvíce časově náročných úkonů, jako je: uchopení kohoutu nebo kapsle, jejich natažení nebo nastrčení, odměření střelného prachu a nasazení střely, dále vytažení, nasazení a opět zaopatření nabijáku, a také odebrání explodovaného komínku nebo kapsle.
17. S touto rychlostřelnou puškou se v daném časovém intervalu, v jakém se se stávající dlouhou puškou nebo s krátkou ručnicí nabije a odpálí jeden náboj, mohou vykonat tři stejné výstřely, a po delším střílení také i další počet výstřelů. Může se vykonat hodně přes 50 výstřelů, aniž by se v této době muselo provádět čištění pušky, zatím co u stávajících pušek předovek se při počtu 20 výstřelů již musí vynaložit hodně síly pro příslušné zatlačení střely do hlavně přes usazené spečeniny.
18. Podle vzorového mechanizmu této rychlostřelné pušky se mohou výhodně pozměnit veškeré ruční palné zbraně v armádě, a vyjdou zde z toho tyto výhody:
    1. V celé armádě se může zavést jedna a ta samá munice.
    2. Pro veškeré útvary armády se bude požadovat shodný výcvik mužstva v nabíjecích úkonech.

 

19. K nejvýznamnějším výhodám rychlostřelky přísluší také velmi přesné střílení na velkou vzdálenost při menších nákladových výdajích. Každé nabíjení je vytvořené jen z 30 gránů (1 grán = 0,812 gramů) prachu, protože odpadá rozsypání přes vývrt hlavně a samotná zápalka působí přímo na výmetnou náplň a na střelu. Zde k tomu dále přistupuje ještě ta okolnost, že samotná střela je při stávající ráži významně lehčí, protože to je špičatá střela z oceli, a je okolo zalitá olovem tak, že se hlaveň ocelí vůbec nemůže poškodit.

Zde z toho vyplývá, že se ocelová špička nemůže zvrtnout a na každou vzdálenost se prostřelí o jednu jednopalcovou desku více, než s tou samou puškou vystřelená olověná střela.

20. Při této okolnosti vychází dobrý výsledek, že obvyklých 60 střel na muže bude o zhruba jednu libru lehčí, než u nynějších stávajících. Také při zhotovení těchto samotných střel se dosáhne značná úspora.
21. Bezpečnost nabíjení závisí z největší části na síle, kterou je potřeba vynaložit při nasazování střely. Při střelbě na terč se může pozornost dobře zaměřit na jejich shodně silné nasazení. Ve vážných momentech ale není neobvyklý takový případ, že si střelci více hledí na častější než na spolehlivé střílení, a také k tomu často chybí příslušný klid a trpělivost, se kterými musí nabíjení probíhat, čímž se střela nasadí buďto silněji nebo slaběji, než to požaduje norma. Často se dokonce také střela vůbec nenasadí.

Zde tím samo sebou nejenom že dojde k pochybení ve skutečném účelu použití střelné zbraně, ale také samotné takové střílení představuje neužitečné vyplýtvání munice, která je ve válečných dobách velmi vzácná.

U této rychlostřelné pušky závisí bezpečnost nabíjení jedině a výhradně na správném zacílení, protože kulka se nemůže nabít a nasadit nijak jinak, než správným způsobem.

22. Na této rychlostřelné pušce se nachází bezpečnostní pojistka, která má tu zvláštní výhodu, že se nabitá puška před zahájením jakéhokoliv pohybu v každém případě může zajistit, to jak pro chůzi, tak i pro jízdu na koni. Toto ústrojí ve své jednoduchosti tak překonává stávající řešení, a celkově velmi dobře odpovídá k danému účelu. Bylo by z toho důvodu zvláště výhodné k použití u karabin kavalerie.
23. Že je hlaveň po mnoha výstřelech tak čistá, jako když se z nějaké odpovídající stávající zbraně vykoná jen jeden výstřel, tak to má důvod v tom, že se střela nezastrkuje ve směru od ústí, ale přímo se vkládá do nábojové komory. Každým následujícím výstřelem se současně setře nečistota z toho předcházejícího výstřelu, a hlaveň se i při častějším střílení vždy jen sebe sama očistí.
24. I přes to, že se v časovém intervalu 10 minut udělá 60 výstřelů, tak se hlaveň nerozehřeje do té míry, že by vznikala nějaká překážka v dalším nabíjení, protože při každém dalším nasazení čerstvého náboje zde působí přes otevřené mechanické ústrojí tah vzduchu, kterým se vytěsní rozehřátý vzduch z hlavně, a tato se naplní čistým vzduchem.
25. Rozložení a složení této rychlostřelné pušky, a také její čištění, je mnohem jednodušší a snazší, protože také i po mnoha výstřelech je z vnějšku nečistota sotva patrná.
26. Pokud vznikne taková nějaká nezbytnost nebo takový nějaký náhodný případ, že se tato rychlostřelná puška musí vybít, tak se to může uskutečnit bez poškození jednoho nebo více dílů střeliva, v časovém intervalu 4 sekund, bez nejmenšího úsilí, a opětovné nabíjení se může hned zahájit bez přerušení.
27. Je důležité zdůraznit tu výhodu, která přichází na základě ocelové špičaté střely, protože obvyklá olověná střela má ve svém kuželu téměř stejně tak velkou hmotnost jako ve své válcové části, a má z tohoto důvodu i těžiště vpředu, a to způsobí, že tato střela při odpálení běží ve stanoveném směru jen tak dlouho, jak je hnací síla silnější než vlastní hmotnost, potom se ale špička kloní dolů, dráha střely se změní, a střela samotná nezasáhne zaměřený cíl svojí špičkou, ale plochou kuželu. Tento jev se může prokázat jednoduchou zkouškou, když se olověná střela položí stěnou válcové části na vodorovnou plochu, a potom se lehce dotknete špičky, tak se tato hned skloní dolů, a pouze s použitím protilehlého dotyku, tedy na válcové části, se bude vracet do předchozí situace.

U ocelové špičaté střely tomu tak není, protože olověná válcová část střely je mnohem těžší než železná špička; z toho důvodu nemá střela těžiště vpředu, v letu i při ještě slabší hnací síle vždy letí v jejím stanoveném směru, a pokaždé musí cíl zasáhnout špičkou.

28. K této rychlostřelné pušce jsem také kromě obvyklého náboje vynalezl ještě jednu střelu (pojmenování Kürass – Reisser = trhač kyrysů), která vykazuje následující podstatné výhody:
    1. S touto střelou se může v jediné minutě 7 krát vystřelit, a pokaždé se terč zasáhne na obvyklou vzdálenost podle laborace náboje.
    2. Z vykonaných zkoušek jsem zjistil, že ostrost výstřelu je nesmírná, a to tak, že z dané rychlostřelné pušky, respektive z hlavně 14 palců, se může prostřelit železná deska 2x silnější, než je sám kyrys.

• Ačkoliv jsou náboje rychlostřelné pušky zajištěné před působením vlhkosti, tak tento trhač kyrysů je plně hermeticky uzavřený, a to sice tak, že se může ponořit do vody, a bezprostředně potom nabít a odpálit, aniž by byla narušená bezpečnost.

1. Po mnoha výstřelech se usazuje tak málo šmíru, že je sotva patrné, zdali se vůbec střílelo, a dokonce není mimořádně pocítitelný zpětný ráz.

29. Zhotovení nábojů pro rychlostřelnou pušku je tak jednoduché, že je mohou lehce zhotovovat i děti.

Na závěr bych chtěl poznamenat, že mnou vynalezená a vyhotovená rychlostřelná puška je tak dokonalá, že mohu odvážně tvrdit, že v celé Evropě neexistuje žádná jiná ruční palná zbraň, která by v přesnosti střílení na danou vzdálenost, v rychlosti nabíjení a palby, v láci výstřelu, a to celkově ve veškerých výše uvedených výhodách, překonávala moji rychlostřelnou pušku, ale že každá jiná zbraň v mnoha ohledech za touto puškou zaostává.

Jsem vždy připravený vyjasnit příslušným místům veškeré možné pochybnosti k tomuto tématu, protože přece není možné poskytnout žádný jiný přesvědčivější důkaz, než je skutečná existence výše uvedeného.

 

Trhač kyrysů

 a

explodující střela

 jako doplněk

k prvnímu sešitu

 poskytuje vynálezce

rychlostřelné pušky

regimentový puškař

císařského a královského hraběte Clam – Gallase

10 – tého hulánského regimentu

a měšťan města Volyně

 SILVESTER KRNKA

 

Úvod.

Již před šesti měsíci jsem popsal mnou vynalezenou rychlostřelnou pušku a určil jsem si úkol: sdělit příznivcům oboru ty výhody, které může tato zbraň dokonale odůvodnit.

Od vysokých pánů nadřízených, a také od odborníků, jsem dostal udělené plné uznání, ba i samotní laici vyjádřili svůj úžas ve vysoké míře, které potvrdilo jejich uznání k danému oboru.

Při zkouškách mojí rychlostřelné pušky ze strany znalců, a to hlavně takových, kteří byli na  pochybách, mě právě přitom pobízeli k prodebatování výhod, ba dokonce došlo i na sázky. A tak mě nutila nestranná mysl, abych oponentům nejdříve umožnil seznámení se skutečnostmi. Výsledkem těchto debat bylo dvojité vítězství, které jsem si z nich odnesl.

Tento vynález mě stál dlouholeté úsilí, mnohé zkoušky překonala moje vytrvalost, abych představil dokonalý celek tak, jak jsem toho já nyní dosáhnul s uvedeným druhem zbraně. Jakkoliv jsem měl štěstí na získání přípravy u prvních mně známých mistrů, v rámci monarchie, v daném oboru (pan Lebeda v Praze a pan Nowotny ve Vídni), tak se mohu s otevřeným srdcem přiznat, že můj duch nalezl spolehlivé živobytí ve vojenství, ke kterému jsem byl povolán. Můj skrovný cit jsem zde postupně rozšiřoval, na základě mými pány nadřízenými prokazované přízně, nepociťoval jsem žádné překážky, naopak byla moje horlivost v oblasti daného oboru o to bystřeji pozorovaná, a nemohl jsem zůstat stát na místě, dokud jsem započatou práci nedovedl k jejímu dokončení.

Do předcházejícího sešitu ještě ošetřím jen další dva body k samotné rychlostřelné pušce. Zde v tomto sešitu všeobecně obracím pozornost příznivců oboru na vynález jiné střely, která se může aplikovat a shodně používat téměř pro každou zbraň, přestože taková zbraň není přetvořená podle formy daného mého vynálezu.

Výborné vlastností této střely pozná milovník oboru při zhodnocení dále uváděných výhod, a i když jsem také nenechal zvednout závoj nad mnohými detaily, tak mi to dovoluje připoutat zde k tomu pozornost čtenáře.

Pro rychlostřelnou pušku, uváděnou v popisu v prvním sešitu, jsou hodné k povšimnutí ještě následující dva body jako doplnění celku:

30. Při výcviku se může pálit také se slepými náboji.
31. Vedle mnoha výhod u této zbraně, které jsou probírané v prvním sešitu, musím ještě uvést tuto podstatnou hlavní výhodu: že voják, všeobecně pěšák, se ve vážném momentu může rychle a spolehlivě bránit, protože u takových zbraní, které jsou opatřené nabijákem, při jeho delším používáním, je člověk nezřídka unavený. Protože na základě vytahování, silového nasazování střely a dalšího obstarávání nabijáku se zde kladou velké nároky na fyzickou sílu. Tak se nakonec námaha často soustředí na jednu tělesnou část, ale naproti tomu při zacházení s rychlostřelnou puškou, kde potíže s nabíjením zcela odpadají, tak se její tíha rozděluje po těle, popřípadě se zcela vytrácí.

Trhač kyrysů
Tato střela, jednoduše zhotovená, má takovou vlastnost, podle které jsem ji pojmenoval. Její síla a spolehlivost nevyžaduje žádná další zlepšování.
Daný trhač kyrysů prostřelí dvě, ve formě kyrysů vyklenuté železné desky číslo 2 (o tloušťce 1/4 palce), spolu s tím dva dřevěné terče, každý o tloušťce 1 palec, které jsou uspořádané následujícím způsobem: postavím dva dřevěné terče ve vzájemné vzdálenosti 1/2 kroku, vezmu polovinu této vzdálenosti pro výše popsaný kyrys, a prostřelím tyto čtyři předměty jeden po druhém na dálku 50 kroků, z pěchotní pušky zadovky, vždy spolehlivě a zaručeně. Naproti tomu ze zadem nabíjené karabiny, kde má hlaveň délku jen 14 palců, střílím na tu samou vzdálenost, přes uvedené dvě dřevěné desky a jednu další dřevěnou desku o tloušťce 1 palec.

Zkouším na shodné dálce střelbu se stávající střelou, z pěchotní pušky zadovky, pro poskytnutí důkazu, že se střela na železné desce odrazí, ačkoliv prorazí dané dva jednopalcové dřevěné terče.

Zkoušky na další vzdálenosti poskytly tyto výsledky:

Vzdálenost 600 kroků, v dubovém lese, proti 3 stromům stojícím jeden vedle druhého, zkouším střelbu s mojí střelou, trefím jeden strom, ve kterém střela zůstává vězet na 1 palec hluboko. A je to tak hluboko zaražené v terči, že mohu jen s největším úsilím vyjmout zbytky střely. Zde potom stanovuji pokus se stejným množstvím prachu, se současně zavedenou střelou, na stejnou dálku. Docházím k poznání, že se střela dokonce ani nezadře, ze stromu prostě jen odskočí kůra, také zde není vidět žádné zahloubení, střela se přirozeně odrazila do strany. Dostává prostor domněnka, že to také mohla být náhoda, a se získaným poznatkem, že moje střela na dálku 600 kroků pronikla do dubu tak silně, jsem se rozhodl pro odvážnější zkoušku – pro výstřel na 1200 kroků třikrát. Potom se k objektům přibližuji, a všiml jsem si, že jsem zasáhl dva stromy, a vidím zde jasně, že se může zkoušet také i ještě delší vzdálenost. Zde přitom mohu poznamenat, že moje střela, ve srovnání proti té nyní zavedené, dosahuje výhodnějšího výsledku.

Vzdálenost 1600 kroků byla ta poslední vzdálenost, kde jsem vykonal v husté řadě stromů 6 výstřelů, a při prohlídce objektů jsem se přesvědčil, že tato střela na tuto vzdálenost poškodila daný objekt stejně tak silně, jako obvyklá stávající střela provede na vzdálenost 600 kroků.

Podstatné výhody jsou následující:

1. Při použití mojí nové střely mohou zůstat zachované stávající nabíjecí úkony.
2. Náboj se může ze zbraně lehce vytáhnout, a nemůže se zde přitom ani poškodit hlaveň, ani znehodnotit střela či náboj.

• Ačkoliv sice je tato nová střela sestavená z většího počtu dílů, tak vždy, za jakýchkoliv okolností, představuje samostatný celek. Může se s ní cvičit na největší vzdálenosti, nerozdělí se na části, pokud ještě v  hlavni z ní zůstane nějaký zbytek, tak se ani tak nemůže mluvit o rozpadu. Při nabíjení se vyskytuje mnohem menší nebezpečí, než při nabíjení klasických střel do předovky.

1. Tato nová střela se vždy správně nabije, nemůže dojít k její šikmé poloze, exploze výstřelu působí vždy na střed střely, a tím se nemohou vyskytnout žádné stranové odchylky.
2. Je pozorovatelný významně menší zpětný ráz.
3. Při pokračujícím použití nových střel nevznikají při nabíjení žádné těžkosti, dokonce je možné vykonat až 100 výstřelů, aniž by se zde přitom vyskytla nějaká porucha. To má základ v tom, že se střela nemusí nabijákem násilně cpát do drážek. Zde je pouze potřebný obvyklý doraz, aby náboj pevně seděl v nábojové komoře, protože při výstřelu se samotná střela po kolmici natlačí na pole a drážky hlavně, a prudce se dostane do rotačního pohybu kolem své podélné osy.

Nová explodující střela nabízí ve srovnání k té zavedené, mnohé stejné parametry. Avšak tam, kde dochází k odchylkám, tak tam jsou odchylky velmi překvapivé. Nová střela je téměř shodná s jinými střelami ve tvaru, při nabíjení se používají stejné druhy a způsoby nabíjení. Odchylka spočívá v sestavě nové střely z různých složek a střela je vodotěsná. Hodnota a znamenitost nové střely jsou drahocenné. Tato nová střela protrhne totiž dvojité železné desky ve tvaru kyrysu, a když daný objekt prorazí, tak exploduje se zvláštní silou. Její zbytky se roztříští jako granát, a dosažený účinek je v celku nepřekonatelný.

Zde mám povinnost se ještě dotknout toho, co se může vztahovat na samotnou rychlostřelnou pušku, a ačkoliv se moje střela, jak to bylo uvedeno dříve, může použít v téměř každé zbrani, tak toto stojí zcela ve spojení k vynálezu dané pušky – rychlostřelky. Nechci příznivce oboru unavovat, ale také je zde ta skutečnost, že nelze odpírat oprávněné výhody, když se s mojí palnou zbraní setkám na kolbišti proti jehlovce, zbrani Minié a revolveru. Všechny tři naposledy jmenované druhy zbraní, co se týká jejich mechaniky a schopností, jsou drahocenné vynálezy. Zda je moje rychlopalná puška jednou z nich, nebo zda je všechny tři překonává, nevím, a mohu jenom uvést, že jsem si to již rozdal s perkusním revolverem.

Poměr mojí jednoduché pušky k revolveru v nabíjení a vystřelení je 100 ku 15. Když se takto může vykonat prvních 100 výstřelů, zatím co naposledy jmenovaný revolver dá jenom 15, tak jeho nepřekonatelnost mizí proti jednoduchosti mechaniky a použitelnosti mojí rychlostřelné pušky.