Genealogie Krnků, verze roku 2017, je především zaměřena na Silvestra Krnku. Přesto jsme do hledáčku zařadili co nejvíce rodinných příslušníků s cílem pomocí i genealogie objasnit některé, dosud nepříliš dobře objasněné vazby a jevy v rodině, která je dnes již považována za vymřelou po meči. Jako příklad můžeme uvést nejasné používání příjmení Šrámek a Krnka. Na rozdíl od tvrzení některých autorů o tom, že rod Krnků vymřel již na konci 18. století, jsme dokázali, že tomu tak nebylo. V jiném článku pak na webových stránkách www.krnka.cz detailně ukazujeme, s jak velkou pravděpodobností k takovým přesmyčkám došlo a proč.
Přestože je zjišťování údajů u dalších rodinných příslušníků z 19. století poměrně náročná činnost (s ohledem na postup digitalizace matrik, různá náboženská vyznání jednotlivých osob, neznámý pohyb po území spadajících pod odlišné farnosti atd.) jak po stránce spotřeby času, tak i z hlediska odborných schopností, tak výsledky za to stojí. Máme tím k dispozici údaje tvořící onu pověstnou mozaiku o tehdejších poměrech, vztazích a možnostech mezi rodinnými příslušníky rodu Krnků. Je jisté, že genealogický strom má vždy nějaký přesah, a že je možné pátrat dál a dál. V našem případě by se mohlo jednat například o rod Pastejříků z Velkého Boru. Takový pohled však rozhodně přesahuje rámec tohoto upřesnění genealogie Krnků.
Věříme, že nové ověřené informace pomohou zájemcům si vytvořit přesnější obraz Krnkova rodu, a možná, že budou i podnětem pro další hledání a ověřování historických údajů. Tímto textem je nahrazen text uveřejněný na tomto místě dne 12. dubna 2012.
Prarodiče po otcovské linii
František Krnka, nar. 27. 10. 1736 a zemřel 9. 6. 1781, nejmladší syn Martina a Evy Krnkových, zdědil Šrámkovský grunt, zápis do pozemkové knihy byl proveden 12. prosince 1757,[1] manželka Rosina (1751 – 18. 8. 1815).
Rodiče
František Šrámek, řečený Krnka, nar. 31. ledna 1773 (pocházel ze Šrámkova gruntu čp. 12 ve Velkém Boru), zemřel 4. března 1841 (souchotiny), byl domkářem a kolářem ve Velkém Boru[2] – otec František, matka Rosina Krnkovi.
Kateřina Krnková, rozená Bártíková, nar. 17. dubna 1782 (dcera Antonína Bártíka, chalupníka z čp. 30 v Holkovicích a Kateřiny roz. Křížové), zemřela 24. listopadu 1867 věkem v Onšovicích.
Silvestr Krnka – (29. prosince 1825, Velký Bor čp. 70 − 4. ledna 1903 (arterioskléróza a cystická prostatitida), v čp. 57 v Michli). Žil střídavě na Vinohradech a v Michli. Pohřben byl na hřbitově na Zelené lišce dne 6. ledna 1903.[3]
Manželka: Alžběta Krnková, roz. Mannová (13. ledna 1840 − 19. ledna 1902 na Vinohradech), sňatek 30. června 1857, její otec zemřel 7. srpna 1887 v Mělníku. Paní Alžběta (Eliška) Krnková zemřela v bytovém domě č. p. 79 na Královských Vinohradech[4]v 62 letech. Přesné datum skonu je 19. ledna 1902 a příčinou bylo vysílení po rakovině žaludku. Pohřbena byla 21. ledna téhož roku do rodinné hrobky na hřbitově na Vinohradech. Postupně do hrobky byl pohřben i syn Karel v roce 1926 a dcera Kateřina v roce 1928. Hrobka se nacházela v oddělení G pod hrobovým číslem 34. V roce 2003 však byla tato hrobka zrušena a na jejím místě je kolumbárium[1]. Jméno paní Elišky (Alžběty) Krnkové, roz. Mannové, dnes najdeme jen na stéle hrobky jejího manžela na michelském hřbitově (dnešní adresa Na Zelené lišce v Krči). Její ostatky sem ale přeneseny pravděpodobně nebyly.
Sourozenci (všichni narozeni ve Velkém Boru čp. 70):
Bratři:
František Krnka (2. května 1806 – 10. října 1882 v čp. 56 v Michli), učitel. Zemřel u svého bratra Silvestra na ochrnutí mozku. Byl pochován na hřbitově na Zelené Lišce.[2]
Josef Krnka (19. března 1812 – 15. srpna 1832, Velký Bor). Zemřel na uskřinutou kýlu.
Václav Krnka (25. září 1814 – 9. června 1896, Písek), učitel v Račově, pošta Velký Ždíkov u Vimperku – ještě v r. 1880, v roce 1889 žil v Písku, Rybářská ul. č. 209 (Krnkův zápis v diáři u data 29. března 1889). Zemřel na vysílení. Měl syna Emanuela (diář 1889, 5. srpna). Jeho manželka Emanuela roz. Štěrbová ze Zadních Zborovic byla jeho neteř, dcera Václavovy sestry Ludmily. Kvůli pokrevenství museli mít manželé se sňatkem církevní souhlas, který získali po několika měsících v prosinci 1872. Svatba se konala dne 11. 2. 1873 v Račově a z tohoto svazku se narodil 3. 11. 1873 syn Emanuel František.
Adalbert (Vojtěch) Krnka (15. dubna 1816 – ?). Byl ševcem na vandru.
Štěpán Krnka (26. prosince 1823 – ?). Učil se na sochaře ve Vídni. V roce 1882 již nežil (není uveden na úmrtním oznámení Fr. Krnky).
Sestry:
Kateřina Krnková (3. března 1808 – 28. srpna 1808, Velký Bor). Zemřela na psotník.
Karolina Krnková (17. dubna 1809 – 2. září 1892, Písek), provd. Smilová (manžel Václav Smil, zemřel 12. 11. 1882 na sešlost věkem), svatba se konala dne 28. 3. 1839 v Onšovicích. Zemřela ovdovělá na sešlost věkem v Písku ve Všeobecné nemocnici.
Ludmila Krnková (11. září 1810 – 12. prosince 1883 v Račově), provd. Štěrbová (v roce 1870 žila v Písku). Za učitele Josefa Štěrbu (zemřel 2. 10. 1853 na chrlení krve) se provdala 20. 2. 1840 ve Velkém Boru a měla 7 dětí, první syn Karel zemřel po 5 týdnech na psotník. Ludmila zemřela na žaludeční křeče. Její dcera Emanuela se provdala za svého strýce z matčiny strany Václava Krnku. Ke svatbě měli církevní souhlas z prosince 1872, narodil se jim syn Emanuel František v listopadu 1873.
Anna Krnková (11. února 1819 – 12. srpna 1896 Michle). Svobodná soukromnice zemřela na marasmus a pohřbena byla na obecním hřbitově (Zelená liška).6
Marie Krnková (17. srpna 1821 – ?), provd. Kolářová (manžel Josef Kolář) – v roce 1880 žila ve Velkém Boru. Z manželství se narodil syn Václav, jenž převzal hospodářství ve Velkém Boru čp. 70, později odjel do Ameriky a rodiče jej následovali. Josef a Marie Kolářovi odjeli do Ameriky před březnem 1892.
Děti Silvestra Krnky a Alžběty Krnkové:
Synové:
Karel Boromeus Silvestr Krnka (6. dubna 1858, Nagyvárad, Uhry – 25. února 1926, Praha), manželka Cornelie Krnková, narozena 19. května 1857 v Segszárdu (Maďarsko), roz. Kastlová, dcera vrchního berního inspektora v Mělníku Josefa Kastla (sňatek 27. září 1887 v Michli v kostele p. Marie), přihlášena k pobytu v Praze 10. 12. 1888. Zemřel na plicní tuberkulózu a pohřben byl na hřbitově na Vinohradech[5].
Emanuel Franz Xaverius Krnka (4. září 1860, Sárospatak, Uhry – 11. listopadu 1917, Praha-Michle), učitel, od r. 1880 podučitel v Braníku, později ředitel škol v Michli, manželka Růžena Krnková (11. května 1873 – 27. února 1952), roz. Dvořáková (rodiče Josef a Marie Dvořákovi). Sňatek 17. 11. 1896 (v Davli). Oba manželé pohřbeni na hřbitově na Zelené Lišce, v hrobě č. 77 vedle náhrobku Silvestra Krnky, viz i částečně poznámka[3].
Vladimír Tomáš Krnka (nar. 16. listopadu 1875, Král. Vinohrady – 15. dubna 1914, Praha-Pankrác), soukromý úředník, manželka Helena Krnková, roz. Hrabánková, nar. 18. března 1875 v Praze na Pankráci, zemř. 27. března 1954. Sňatek 31. 10. 1901 v kostele sv. Klimenta na Novém Městě. Podle pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství z 29. 4. 1911, kdy se přihlásil na adresu Vršovice, Palackého tř. čp. 475, (předchozí přihláška ze 4. 7. 1904 na adresu Pankrác 111) byl Vladimír Krnka společníkem firmy Hrabánek (Josef Hrabánek, starosta ve Dvorcích u Prahy?). V oznámení o úmrtí je uváděn jako úředník firmy Jan Kaliba a syn. Zemřel na tuberkulózu. V manželství se narodily dvě dcery: Eliška (nar. 20. 1. 1902) a Zdeňka (nar. 15. 3. 1903, provdána za ing. Josefa Kučeru).
Silvestr Otokar Krnka (nar. 25. října 1879, Michle čp. 57 – 30. března 1948 Fontenay-aux-Roses), soukromý úředník. Byl pokřtěn 8. prosince 1879 v Michli. Od roku 1902 žil ve Francii, kde se oženil s Julií Antonií Dumoulin. Po vzniku Československé národní rady v Paříži v roce 1916 pracoval v jejím sekretariátu a po první sv. válce se stal generálním tajemníkem pařížské Obchodní komory francouzsko-české a Ligy francouzsko-české. Později pracoval jako kvalifikovaný účetní znalec, dnešní terminologií jako účetní auditor.[7] Na úmrtním listě psán jako Krenka.
Johann Nepomuk Tomáš Krnka (21. května 1868, Vídeň – 25. dubna 1870, Vídeň) zemřel na otok mozku, pochován ve Vídni na hřbitově sv. Marxe.
Dcery:
Eliška (Alžběta) Anna Krnková, (18. listopadu 1869, Vídeň - 24. října 1955, Praha). Byla svobodná a pochována byla na hřbitově na Vinohradech[8].
Kateřina (Katuše) Emilie Krnková, (17. července 1871, Petrohrad – 8. května 1928, Luhačovice, vila Arco[9]). Svobodná úřednice zemřela na srdeční selhání a pochována byla na hřbitově na Vinohradech[5].
Marie Krnková (8. září 1872, Vinohrady č. p. 252 – 12. března 1953). Byla svobodná a věnovala se výchově dětí v mateřských školách na Královských Vinohradech (ještě v r. 1910). Pohřbena byla na vinohradském hřbitově[5].
Anna Krnková (17. června 1877, Michle čp. 57 – 7. listopadu 1877, Michle). Zemřela na úbytě a pohřbena byla na Zelené lišce.[6]
Božena Krnková (16. května 1881, Michle čp. 57 – 14. července 1886, Michle čp. 57). Byla nešťastnou náhodou zastřelena bratrem Vladimírem a pohřbena byla na Zelené lišce[6].
Hrob Sylvestra Krnky na Zelené Lišce[3] po celkové opravě. Stále však chybí díly, které byly prokazatelně umístěny v horní části kamenné stély. Pokud někdo z čtenářů má fotografii původní výzdoby, tak ho prosíme o její poskytnutí na krnka@krnka.cz.
Děkujeme!
——————————————–
[1] Podle nejstarší dochované pozemkové knihy se první zápis ohledně Šrámkovského gruntu vztahuje k roku 1682. Mladší pozemková kniha zachycuje zápis z roku 1727, kde je uvedeno, že hospodář Martin Krnka nechal do nové pozemkové knihy zapsat jeho majetek ve Velkém Boru. Další důležitý zápis do pozemkové knihy byl zapsán 12. prosince 1757 – František Krnka, nejmladší syn zemřelého Martina Krnky, zdědil po otci Šrámkovský grunt čp. 12 (pro sebe a své potomky). I v dalších zápisech se střídá jméno Krnka a Šrámek (po gruntu) – např. „…šacunk (odhad majetku) selského od starodávna Krnkovského nazvanýho dvora N. C. 12 vsi Velký Bor. Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuka.
[2] V srpnu 1804 František koupil od, pravděpodobně, bratra Jakuba celkem 1.600 čtverečních sáhů (=0,5754 ha) pozemků na postupné splátky. Na těchto pozemcích hospodařil. Dne 20. 5. 1805 zakoupil František, kolář ve Velkém Boru, od sedláka France Stejskala za 100,- zlatých cca 1.000 m² na vystavění chalupy, potvrzeno trhovou smlouvou. To se také stalo a chalupa měla číslo popisné 70 ve Velkém Boru. Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuka.
[3] Přesné místo hrobu není známo, neboť až do poloviny 20. let 20. století se přesná evidence se na tomto hřbitově nevedla. Dnešní hrobové místo vzniklo uzavřením smlouvy mezi synem Silvestra Krnky panem Emanuelem Krnkou a hřbitovní správou farní osady Michelské, jménem a na místě obcí Nusle-Pankráce, Michle, Krčí a Roztyl dne 20. listopadu 1909. V oddělení č. VI tak rodina získala místa č. 77, 78 a 79, kde mohla následně vystavět náhrobek. Při celkové opravě hrobu v letech 2012 až 2015 bylo zjištěno, že kamenné části náhrobku leží na rostlém podkladu. Správa pražských hřbitovů, p. o. (SPH).
[4] Zemřela na Vinohradech čp. 79, což je roh dnešní ulice Francouzské č. 2 a nám. Míru č. 32 (dříve Palackého). Pravděpodobně na té adrese bydlela její dcera Marie, není vyloučeno, že i s další svojí sestrou.
[5] Ostatky zemřelých při zrušení hrobky G 34 byly pietně uloženy do společného hrobu na neznámém místě. SPH.
[6] Přesné místo hrobu není známo, neboť až do poloviny 20. let 20. století se přesná evidence se na tomto hřbitově nevedla. SPH.
[7] Zemřel ve svém bydlišti na náměstí Général de Gaulle 2, Fontenay aux Roses. Úřední záznam poskytnutý radnicí města.
[8] Eliška Krnková byla nejdéle žijícím potomkem Silvestra Krnky. Poslední zaznamenaná adresa je Táboritská 15, Praha 3. Její zásluhou byla uzavřena smlouva s SPH v roce 1954 o Silvestrově hrobu „na vždy“ na Zelené Lišce. Tento právní status trvá stále. SPH a Sylvestr Krnka, z. s.
[9] Vila Arco v Luhačovicích nyní spadá pod hotel Morava, který se tak rozšířil a název Arco zanikl.