Dnes, 4. ledna 2023, jsme si připomněli odkaz úspěšného českého vynálezce druhé poloviny 19. století, pana Sylvestra Krnky při příležitosti výročí jeho úmrtí.
Pan Sylvestr Krnka se svými technickými pracemi zapsal do české historie docela pozoruhodným způsobem. V oblasti puškařského řemesla byl jednoznačným zastáncem zadovek a tomuto technickému a filozofickému kurzu byl věrný celý svůj plodný život. Tím, že žil v době mnohých a častých inovací, byl inspirován i k využití starých a překonaných předovek. Jeho konstrukční nápad na použití klapkového závěru vlevo nahoru umožnil ekonomickou transformaci starších pušek nejen pro armády, ale i pro lovecké či sportovní využití. Model zadovky KRNKA 1869 se vyznamenal při Rusko-turecké válce v letech 1877 až 1878, zejména v bojích na Balkánu. Puška pro svoji nepopiratelnou příznivou roli při osvobozování území dnešního Rumunska a Bulharska získala přízvisko „Zbraň svobody“. Dnes jsou všechny modely zadovek s Krnkovým klapkovým závěrem vyhledávaným sběratelským artiklem. Je škoda, že se vynálezce až příliš zaměřil na svůj konstrukční princip, což mu neumožnilo jít dál cestou válcových závěrů s možnostmi na funkce samonabíjení či plně automatické režimy střelby. V tomto směru jsou zaznamenány pouze práce ve spolupráci s jeho synem Karlem Krnkou na sklonku Sylvestrovy puškařské kariéry.
Sylvestr Krnka svůj rozhled a bystré konstrukční vize uplatnil v dopravních prostředcích. Jednoznačně pochopil význam pohybu lidí pro jejich další ekonomický a společenský rozvoj. Sestrojil několik verzí samohybů s pohonem lidskou silou. První šlapohybný vozík sestrojil již v roce 1883, v následujícím roce na něj dokonce získal privilegium. Zajímavostí je, že Krnka musel požádat pražské policejní ředitelství o povolení se s vozíkem pohybovat po silnicích zvýšenou rychlostí, neboť v té době byly povozy téměř výhradně koňské. Omezený souhlas dostal a postavil další podobné stroje. Tyto stroje byly představeny na Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891. Vyvrcholením této Krnkovy tvůrčí etapy byla konstrukce a stavba drezíny – tramvaje poháněné šlapáním přes hydraulický transmotor. Právě charakterické šlapání na dva hydraulické válce dalo této zajímavé konstrukci lidový název „šlapací tramvaj“. Šlapací tramvaj a další šlapohyby byly konstrukce, které v danou chvíli podpořily vznikající trend dostat lidskou civilizaci do pohybu, avšak z dlouhodobého pohledu to byly konstrukce neživotné. Brzy byly nahrazeny motory parními, spalovacími a elektrickými.
Vynálezcův odkaz stále přitahuje pozornost. V České republice je několik puškařů, kteří se nechali inspirovat Krnkovým klapkovým závěrem a sestrojili, nebo sestrojují, repliky takových zbraní, nebo jejich modifikace. Stejně na náš spolek Sylvestr Krnka, z. s. působí přitažlivě šlapací tramvaj. Máme zájem postavit funkční repliku a pro takovou myšlenku máme několik podporovatelů. Spolu s našimi podporovateli máme zájem, aby funkční replika byla představena veřejnosti v roce 2025, tedy v roce 200. výročí narození Sylvestra Krnky, v roce 150. výročí městské hromadné dopravy v Praze a 130. výročí představení šlapací tramvaje na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895.
Važme si každé dobře odvedené práce, ke které se můžou upínat technické, umělecké či historické zájmy mnohých následovníků. Práce pana Sylvestra Krnky takovou kategorii naplnila měrou vysokou. Čest jeho památce!